Přirovnávat vraždění Židů k osudům migrantů je chucpe, pane Rychetský

Občas mne zvedne ze židle nějaký nehorázný výrok. Jako třeba když na tryzně na památku zavražděných Židů přirovnal předseda Ústavní soudu jejich tragický osud k osudu migrantů utonulých na cestě do Evropy.

Tohoto výroku se pan Rychetský dopustil při svém projevu na tradiční vzpomínkové tryzně v Terezíně uspořádané na památku nacisty zavražděných Židů (zde). V něm mimo jiné prohlásil toto:

„Evropou procházejí tisíce lidských bytostí, které hledají ochranu před novými zvěrstvy páchanými opět na základě zrůdných ideologií a nenávisti… Pohled na mrtvé děti, vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty, je pro naši civilizaci zahanbujícím mementem, které nelze ospravedlnit snahou o vykoupení špatného svědomí miliardami posílanými autoritativním režimům.“

Podle mne nelze toto vyjádření chápat jinak, než jako výzvu k větší otevřenosti vůči migraci z oblastí eufemisticky nazývaných „kulturně nekompatibilní“. Právě odtud totiž ti „mrtví na plážích“ pocházejí.

Ovšem přirovnávat tragický osud miliónů Židů zavražděných tím nejbrutálnějším režimem v historii lidstva s osudy někoho, kdo se dobrovolně vydává na riskantní cestu do Evropy, je dle mého soudu nehoráznost. Obzvláště, když v drtivé většině případů není motivací pro tento krok jejich obava o vlastní bezpečí, ale především důvody ekonomické (viz pasáž „Migrační toky do EU a z ní“ zde nebo „Shrnutí a doporučení“ zde). Nehoráznost tvrzení z úst pana Rychetského je pak o to větší, že v řadách těchto migrantů se často nacházejí lidé, kteří mají nenávist k Židům takříkajíc v genech. Svědčí o tom vzrůstající počet antisemitských útoků a případů popírání holokaustu právě v zemích, které jsou k migraci z „nekompatibilních kultur“ otevřenější. Že jde o velmi závažný problém dokládá ostatně i to, že o něm už před časem opatrně informovala jak ČT (zde nebo zde), tak jeho existenci a souvislost s migrací svým výrokem připustila dokonce i paní eurokomisařka Věra Jourová (zde):

„Antisemitismus přichází od extrémní pravice, extrémní levice a z muslimských kruhů. Židovští občané v těchto zemích tak mají veliké obavy z migrační vlny.“

Z tohoto úhlu pohledu tak působí výzva pana Rychetského k otevřenosti vůči „kulturně nekompatibilním“ migrantům pronesená právě na tryzně na památku zavražděných Židů podobně „vkusně“ jako obhajoba tolerance alkoholu za volantem na pohřbu oběti autonehody zaviněné opilým řidičem.

Výrok o „pohledu na mrtvé děti, vyplavené spolu s rodiči na středomořské pláže, obsazené evropskými turisty…“ je pak tak neuvěřitelným moralistickým kýčem, že se mu jen máloco vyrovná. Obviňovat Evropany za smrt těchto lidí, chce totiž buď mimořádně silný žaludek nebo absolutní ztrátu soudnosti. Za tyto mrtvé totiž nesou odpovědnost především ti, co je k této riskantní cestě zlákali. Tedy pašeráci lidí a s nimi spolupracující neziskovky, které mají ještě tu opovážlivost napadat a žalovat ty, kteří jim v jejich špinavých kšeftech s lidskými životy brání (zde). Zkrátka podle hesla „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“.

Takže pokud nesou za něco Evropané zodpovědnost, tak nespočívá v tom, že migrantům v cestě na starý kontinent brání, ale v tom, že přehlížejí (nebo dokonce více či méně otevřeně podporují) činnost pašeráků a migračních neziskovek. Podle mne lze totiž dalším zbytečným úmrtím zamezit nejúčinněji tím, že bude vůči všem těmto podloudníkům (včetně těch, co si říkají „aktivisté“) zavedena politika „nulové tolerance“, jejich lodě skončí ve šrotu a oni za katrem.

Výroky pana Rychetského jsou zkrátka chucpe. A to jak svým obsahem, tak i tím, při jaké příležitosti zazněly. Na tryzně v Terezíně tak vystupoval spíše jako aktivista než jako předseda Ústavní soudu. Což jsou podle mne dvě absolutně neslučitelné role a pan Rychetský by si měl vybrat, ve které z nich chce nadále působit. Obě totiž zastávat nemůže…