Vypoklonkovali jsme Rusy z Dukovan, vracejí se potrubím
Pro zákon hlasovali v obou komorách parlamentu jak politici vládní, tak ti, kteří patří do stran „probruselské“ opozice (zde). Jde tak o další krok v dlouhodobém procesu utlumování hospodářské spolupráce s Ruskem, který byl na úrovni EU započat v reakci na jeho anexi Krymu a vypuknutí ozbrojeného konfliktu s Ukrajinou. Jeho dalšími katalyzátory byly různé kauzy, jako například útok na pana Skripala nebo výbuch ve Vrběticích. I když ta druhá budila vášně jenom u nás, protože naši spojenci se na nějakou výraznější reakci vykašlali a omezili se jen na prázdné proklamace s tím, že nechtějí zhoršovat vztahy s Moskvou (zde).
Což mimo jiné dokládá, jak rozdílně je v rámci EU ono „bourání mostů“ s Ruskem chápáno. Zatímco my odvoláváme diplomaty a utlumujeme vzájemný obchod, jiní se omezují na verbální projevy a jinak s Ruskem vesele spolupracují dál. Dokladem tohoto dvojího přístupu je pak například realizace rusko-německého projektu na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Ten jednak otevírá Rusku dveře do EU a posiluje tak její závislost na něm, a jednak je podrazem Německa na Polsko a Ukrajinu, přes které teče plyn nyní. Paní Merkelová sice prohlašuje, že její země nikdy nedovolí, aby se Nord Stream 2 stal „politickou zbraní“ (zde), ale to jsou jenom kecy. Páky v ruce má totiž ten, kdo kontroluje kohouty, kterými se plyn do té roury pouští...
Je zajímavé, že ti, co tak usilovali o vyškrtnutí Ruska ze seznamu možných dodavatelů na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech, nevystupují stejně razantně i proti Nord Stream 2. Obzvláště když ten druhý projekt má potenciálně mnohem větší dopad na energetickou bezpečnost než ten první. Týká se totiž podstatné části EU, zatímco dostavba Dukovan je pouze naší domácí záležitostí. Že by bylo příčinnou této jejich zdrženlivosti to, že by kritika dopadla i na Německo? Podle mne na tom nejspíš něco bude. Na Rusko zkrátka pěstičkou hrozit umíme, ale na našeho západního souseda si to netroufneme. V podstatě se tak opakuje situace z období před rokem 1989. Jenom v obráceném gardu. Tenkrát jsme si totiž pro změnu troufali hrozit zemím „západu“, ale směřovat kritiku na „východ“ si nelajznul nikdo.
Možná někdo namítne, že celý ten slavný Nord Stream 2 bude stejně k ničemu, protože zelení radikálové prosadí, aby mezi zapovězená paliva patřil vedle uhlí i plyn. Myslím, že se to nestane. Na to bylo totiž do tohoto projektu nainvestováno kapitálu (finančního i politického) až příliš mnoho. Dle mého soudu ostatně část z těch, co radikály v jejich boji proti uhlí financovali, to dělala kvůli tomu, aby se tím vytvořila v EU větší poptávka právě po plynu. Takže těžko budou teď prokrmovat někoho, kdo by jim jeho využívání chtěl zatrhnout. Kdepak. Ruský plyn do Evropy přes Nord Stream 2 zkrátka poteče a EU je tak k větší závislost na Rusku odsouzena.
Bude se pochopitelně týkat i nás, protože i my čelíme sílícímu tlaku, abychom od uhlí ustoupili „co nejdříve“. A plyn se v tuto chvíli jeví jako jediná dostupná náhrada za něj. Což v praxi znamená, že jsme sice na jedné straně snížili naši závislosti na Rusku v oblasti jaderné energetiky, ale na druhé straně ji zvýšíme tím, že budeme odkázáni na jeho plyn. Jinak řečeno jednu závislost za bouřlivého aplausu vyměníme za jinou a Rusové, které jsme slavnostně vypoklonkovali z tendru na Dukovany, se k nám vrátí potrubím. Jsme zkrátka jako notorik, který se chce vymanit z područí alkoholu tím, že místo rumu začne pít vodku…
A jak tedy můžeme doopravdy závislost na Rusku snížit? Recept je jednoduchý. Zachovat uhlí, i kdyby se v Bruselu na hlavu stavěli a dostavět další jaderné bloky. Když zkrátka nemá rozum evropská vrchnost, tak ho musíme mít my. Pravda, v tuto chvíli nám dodává Rusko i palivo pro jaderné reaktory, ale v tomto případě není zase až tak složité dodavatele změnit (zde). Na rozdíl od plynu k tomu totiž nepotřebujeme postavit plynovod, ale pouze položit koleje. A ty už do elektráren v Temelíně i v Dukovanech dávno vedou...
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Kateřina Lhotská
Zelené kádrování
Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.
Kateřina Lhotská
Honit dnes komunisty je poněkud zpozdilé
Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.
Kateřina Lhotská
Nařčení z přípravy „vyhnání migrantů“ stojí na vodě
Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?
Kateřina Lhotská
Istanbulská úmluva je zpět
Znáte úsloví o tom, že když někoho vyhodíte dveřmi, tak se oknem zase vrátí? Tedy, že se ho ne a ne zbavit? Platí to i o Istanbulské úmluvě. Sotva ji náš Senát shodil ze stolu, chystá se k nám zpět. Tentokrát befelem z Bruselu.
Kateřina Lhotská
Koho nelze porazit, toho je třeba odstranit
Snaha zabránit protivníkovi v kandidatuře vyfabulovaným obviněním a kriminalizací. Ne, to není ukázka politické boje v nějaké „banánové“ republice. To se odehrává v zemích, které samy sebe označují za „vyspělé“ demokracie.
Kateřina Lhotská
Když válčit, tak udržitelně
V dnešní době se již ozbrojené konflikty netýkají jen vojáků a civilistů z válčících zemí. Zvyšují totiž produkci emisí CO2 a prohlubují tak klimatickou krizi. Jejich dopady tak pociťuje každý člověk na naší planetě.
Kateřina Lhotská
Občané EU zezelenají
Máme za sebou tu část roku, kdy snílci všeho druhu buď usedají ke svým matematickým modelům nebo koukají do křišťálové koule, aby nám řekli, co nás v příštích 12 měsících vlastně čeká. Prvním se říká prognostici, druhým věštci.
Kateřina Lhotská
Zelený komunismus
Zelená transformace míří k zavedení „zeleného socialismu“. Likviduje volný trh, omezuje svobodné podnikání a přerozděluje obrovské peníze formou dotací. Takže to označení je výstižné. Někteří však volají po „zeleném komunismu“.
Kateřina Lhotská
Česko jako pidistát a jeho pidiměna
Pan ministr Martin Dvořák nedávno označil českou korunu za pidiměnu. Kdo neví, o koho jde, tak je to šéf Ministerstva pro evropské záležitosti. Což je vzhledem ke svému významu v podstatě takové pidiministerstvo.
Kateřina Lhotská
Šéf BIS porušil zásadu nestrannosti
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Diskuze mezi lidmi se změnila z výměny názorů v napadání a urážení odpůrců. K něčemu takovému by se však rozhodně neměl snížit žádný politik nebo představitel orgánu státu. Přesto se to děje.
Kateřina Lhotská
„Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu
Už jsme si bohužel zvykli na to, že když se v rámci nějakého tématu objeví k mainstreamovému názoru tvrzení oponentní a kritická, jsou označována jako „dezinformace“. Týká se to samozřejmě i problematiky změny klimatu.
Kateřina Lhotská
Pro stejnopohlavní „manželství“ je jen každý čtvrtý
Podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS souhlasí s uzákoněním stejnopohlavních „manželství“ jen o něco víc než čtvrtina našinců. Což je výrazně méně, než s jakou podporou se ohánějí aktivisté z inciativy „Jsme fér“.
Kateřina Lhotská
Kdo zaplatí klimatický mejdan?
Financování „záchrany klimatu“ se nikdy moc neřešilo. Předpokládalo se, že peněz bude vždycky dost. Jenomže erár není bezedný a opadá i nadšení soukromých investorů konat „dobro“. Velký klimatický mejdan tak není z čeho platit.
Kateřina Lhotská
34 let od socialismu k socialismu
Po roce 1989 změnila naše země radikálně kurz. Opustila cestu „budování socialismu“ a začala vytvářet svobodnou a demokratickou společnost založenou na tržní ekonomice. Aby po 34 letech dospěla opět k socialismu...
Kateřina Lhotská
Nikoliv více, ale méně Evropy!
„Více Evropy“. Kolikrát jen jsme v uplynulých letech slyšeli toto heslo jako univerzální recept na řešení problémů, kterým v té dané chvíli EU čelila? Otázkou však je, zda příliš „mnoho Evropy“ jejich řešení naopak nebrání.
Kateřina Lhotská
Politici dokázali, že migraci řešit nedokážou
Stačilo, aby o sobě dali vědět islámští teroristé a už se zase politici předhánějí v odhodlání řešit otázku migrace a vyhostit extrémisty a jejich příznivce. Jenomže starého psa nové kousky nenaučíš, takže to dopadne jako vždycky.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 278
- Celková karma 40,24
- Průměrná čtenost 4987x