Tajný zákon proti dezinformacím aneb co je šeptem…
Redaktoři portálu iRozhlas totiž zjistili, že při jeho přípravě nebyla dodržena legislativní pravidla vlády (zde). Zákon totiž chybí v plánu legislativních prací. Což je u norem řešících dosud neupravené záležitosti, kterou tento zákon nepochybně je, nutnou podmínkou (zde). Proč se tomu tak v tomto případě nestalo?
Pokud je zákon v legislativním plánu uveden, je k němu vypracován i věcný záměr definující v podstatě jeho zadání a stanovující způsob řešení dané problematiky. Ten je pak předložen k připomínkování příslušným státním orgánům a institucím a dále i profesním komorám, kterých se připravovaná norma nějak dotýká. Mohou jej přitom připomínkovat i profesní sdružení, organizace podnikatelů, případně vědecké a odborné instituce. Protože však norma nebyla do legislativního plánu zařazena, nebyl pro ni vytvořen ani věcný záměr a odborná veřejnost tak byla z připomínkování vyloučena. Nebylo totiž co připomínkovat. A protože se dá jen těžko uvěřit tomu, že k nedodržení legislativních pravidel došlo „nedopatřením“, nabízí se vysvětlení, zda právě to nebyl ten cíl, proč byla porušena. Tedy držet vše pod pokličkou a na návrhu nechat pracovat pouze úzký tým sestavený z reprezentantů různých složek a institucí státu, především těch bezpečnostních. Toto podezření podporuje i skutečnost, že všichni jeho členové byli zavázáni mlčenlivostí.
Zákon má upravovat pravidla, na jejichž základě bude možno určité portály označit jako „šiřitele dezinformací“ a následně je i blokovat. Bude tedy do budoucna možné řešit legálně situace obdobné té, jaká nastala po ruské agresi proti Ukrajině, kdy bylo takto zablokováno hned několik webů. Tenkrát však žádná právní úprava, která by takový krok umožnila, neexistovala. A byť je cíl, který tím byl sledován, pochopitelný a legitimní, faktem je, že šlo o nelegální improvizaci. Podle mne si toho byly všechny zainteresované strany (tedy vláda, tajné služby i společnost CZ.NIC, která vlastní blokaci provedla) moc dobře vědomy, a proto se třeba ani vláda nepokoušela nechat si tento krok posvětit nějakým předběžným opatřením soudu. Každý soudce by ji s tím totiž vyhnal. A on je přeci jen rozdíl jednat protiprávně „nevědomky“, nebo nerespektovat rozhodnutí soudu, který blokaci explicitně odmítl.
Stát nicméně přijetím zmiňovaného zákona mimoděk přizná právě to, že tehdejší blokace webů byly protiprávní. Což bude mimo jiné i silný argument pro jejich provozovatele, až se budou domáhat na CZ.NIC odškodnění. Podle mne tak mají velkou šanci uspět. Ve finále to však stejně nejspíš zaplatí stát. Nedokážu si totiž představit, že by společnost CZ.NIC weby blokovala, aniž by měla od vlády přislíbeno, že jí bude případné sankce kompenzovat.
Tajnosti, které kolem návrhu této právní normy panují, evokují v člověku podezření z jejího možného zneužití. Klíčové přitom bude, jak v ní budou pojmy „dezinformace“ a „dezinformační web“ definovány. Je tu totiž nebezpečí, že by vedle portálů opravdu šířících propagandu zemí, které nás zrovna dvakrát nemusí, mohly být na jejím základě blokovány i ty, které jsou pouze kritické buď k vrchnosti naší, nebo té evropské. Budou zkrátka označeny za šiřitele „nepřátelských dezinformací“.
Některé náznaky toho, že toto nebezpečí hrozí, už ostatně přicházejí. Už teď jsou totiž označována některá nesouhlasná stanoviska veřejnosti nebo projevy její nespokojenosti za důsledek „ruské propagandy“. Ta podle agentury AP například „rozdmýchává strach z krize a rostoucích cen pohonných hmot a potravin“ (zde). No já tedy nevím, ale když člověk přijde do obchodu a vidí, jak ceny zase o něco povyskočily, tak k tomu, aby mu došlo, že bude mít do kapsy čím dál hlouběji, žádného „nepřátelského dezinformátora“ nepotřebuje. Nebo, že by zboží ve skutečnosti nezdražovalo, cenovky na regálech byly falešné a dávali je tam ruští agenti?
Snaha hledat viníka nesouhlasu veřejnosti s některými „pokrokovými“ myšlenkami v „ruských dezinformátorech“ čouhá jak palec z děravé ponožky i ze zprávy „Zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací“ (zde). V ní se třeba píše, že za popíráním genderové teorie stojí „genderově zaměřené dezinformační útoky“ a „šíření dezinformací o osobách LGBTIQ+ podněcujících nenávist“. Takže když lidé odmítají neustále omílání problematiky desítek genderů a považují to za uměle vytvořenou blbinu, tak je to důsledek činnosti „dezinformátorů“? To jako vážně?
Ještě víc však Zpráva „tvrdí muziku“ v otázce klimatických změn:
„...je naléhavě nutné řešit problém zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu; vítá úsilí konference COP26 o přijetí univerzální definice zavádějících informací a dezinformací v oblasti klimatu a o navržení opatření k řešení této otázky...“
V této oblasti se tak má stát princip „hlásání jediné pravdy“ naprostou realitou a kdo si ji dovolí zpochybňovat, tomu bude vypálen cejch „dezinformátora“. Znamená to tedy, že v případě přijetí výše zmiňovaného zákona proti dezinformacím, bude moci být dotyčný i umlčen?
Odpovědět na tuto otázku zatím nelze. O tom, jak bude norma vypadat, se totiž jak odborná, tak i laická veřejnost dozví až ve chvíli, kdy bude předložena do parlamentu. Což je vzhledem k tomu, jak závažnou a ve vztahu k zachování svobody slova i citlivou problematiku řeší, zarážející a je na místě se po důvodech tohoto tajnůstkaření ptát. Osobně se nemohu zbavit pocitu, že si političtí zadavatelé zákona jsou moc dobře vědomi jeho kontroverznosti a zneužitelnosti, a tak se budou snažit jeho znění utajit do poslední chvíle.
Protože co je šeptem, to je čertem…
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Kateřina Lhotská
Zelené kádrování
Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.
Kateřina Lhotská
Honit dnes komunisty je poněkud zpozdilé
Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.
Kateřina Lhotská
Nařčení z přípravy „vyhnání migrantů“ stojí na vodě
Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?
Kateřina Lhotská
Istanbulská úmluva je zpět
Znáte úsloví o tom, že když někoho vyhodíte dveřmi, tak se oknem zase vrátí? Tedy, že se ho ne a ne zbavit? Platí to i o Istanbulské úmluvě. Sotva ji náš Senát shodil ze stolu, chystá se k nám zpět. Tentokrát befelem z Bruselu.
Kateřina Lhotská
Koho nelze porazit, toho je třeba odstranit
Snaha zabránit protivníkovi v kandidatuře vyfabulovaným obviněním a kriminalizací. Ne, to není ukázka politické boje v nějaké „banánové“ republice. To se odehrává v zemích, které samy sebe označují za „vyspělé“ demokracie.
Kateřina Lhotská
Když válčit, tak udržitelně
V dnešní době se již ozbrojené konflikty netýkají jen vojáků a civilistů z válčících zemí. Zvyšují totiž produkci emisí CO2 a prohlubují tak klimatickou krizi. Jejich dopady tak pociťuje každý člověk na naší planetě.
Kateřina Lhotská
Občané EU zezelenají
Máme za sebou tu část roku, kdy snílci všeho druhu buď usedají ke svým matematickým modelům nebo koukají do křišťálové koule, aby nám řekli, co nás v příštích 12 měsících vlastně čeká. Prvním se říká prognostici, druhým věštci.
Kateřina Lhotská
Zelený komunismus
Zelená transformace míří k zavedení „zeleného socialismu“. Likviduje volný trh, omezuje svobodné podnikání a přerozděluje obrovské peníze formou dotací. Takže to označení je výstižné. Někteří však volají po „zeleném komunismu“.
Kateřina Lhotská
Česko jako pidistát a jeho pidiměna
Pan ministr Martin Dvořák nedávno označil českou korunu za pidiměnu. Kdo neví, o koho jde, tak je to šéf Ministerstva pro evropské záležitosti. Což je vzhledem ke svému významu v podstatě takové pidiministerstvo.
Kateřina Lhotská
Šéf BIS porušil zásadu nestrannosti
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Diskuze mezi lidmi se změnila z výměny názorů v napadání a urážení odpůrců. K něčemu takovému by se však rozhodně neměl snížit žádný politik nebo představitel orgánu státu. Přesto se to děje.
Kateřina Lhotská
„Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu
Už jsme si bohužel zvykli na to, že když se v rámci nějakého tématu objeví k mainstreamovému názoru tvrzení oponentní a kritická, jsou označována jako „dezinformace“. Týká se to samozřejmě i problematiky změny klimatu.
Kateřina Lhotská
Pro stejnopohlavní „manželství“ je jen každý čtvrtý
Podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS souhlasí s uzákoněním stejnopohlavních „manželství“ jen o něco víc než čtvrtina našinců. Což je výrazně méně, než s jakou podporou se ohánějí aktivisté z inciativy „Jsme fér“.
Kateřina Lhotská
Kdo zaplatí klimatický mejdan?
Financování „záchrany klimatu“ se nikdy moc neřešilo. Předpokládalo se, že peněz bude vždycky dost. Jenomže erár není bezedný a opadá i nadšení soukromých investorů konat „dobro“. Velký klimatický mejdan tak není z čeho platit.
Kateřina Lhotská
34 let od socialismu k socialismu
Po roce 1989 změnila naše země radikálně kurz. Opustila cestu „budování socialismu“ a začala vytvářet svobodnou a demokratickou společnost založenou na tržní ekonomice. Aby po 34 letech dospěla opět k socialismu...
Kateřina Lhotská
Nikoliv více, ale méně Evropy!
„Více Evropy“. Kolikrát jen jsme v uplynulých letech slyšeli toto heslo jako univerzální recept na řešení problémů, kterým v té dané chvíli EU čelila? Otázkou však je, zda příliš „mnoho Evropy“ jejich řešení naopak nebrání.
Kateřina Lhotská
Politici dokázali, že migraci řešit nedokážou
Stačilo, aby o sobě dali vědět islámští teroristé a už se zase politici předhánějí v odhodlání řešit otázku migrace a vyhostit extrémisty a jejich příznivce. Jenomže starého psa nové kousky nenaučíš, takže to dopadne jako vždycky.
Kateřina Lhotská
Bruselský dvojí metr
Taky jste si všimli, jak bruselská vrchnost měří agresorům dvojím metrem? Když Rusko napadlo Ukrajinu, vyhlásila sankce. Když Hamás zaútočil na Izrael, ztrojnásobila objem dotací pro Gazu. Přestože tyto peníze končí u teroristů.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 277
- Celková karma 41,04
- Průměrná čtenost 5005x