Zvoní Green Dealu hrana?
„Požadujeme stop stav Green Dealu … Nepočítáme s tím, že se Čína nebo Indie stanou spojencem Evropy v tlaku na zelenou politiku.“ To nejsou věty nějakého zpátečnického kritika „boje za záchranu klimatu“. To je prohlášení Vladimíra Dlouhého, coby prezidenta největší evropské podnikatelské platformy Eurochambers (zde). Evropské firmy se zkrátka bouří a není divu proč. Postupně klesá jejich konkurenceschopnost a kvůli tomu ztrácejí pozice na světových trzích. Stačí se podívat na žebříčky firem. Mezi nejziskovějšími nenajdeme žádnou pocházející z členských zemí EU a starý kontinent zastupuje pouze britský Shell (zde). Až na konci dvacítky největších společností najdeme francouzský koncern Moët Hennessey Louis Vuitton (zde) a mezi nejhodnotnějšími značkami bychom hledali unijního zástupce marně (zde). To nejpodstatnější ve světovém hospodářství se zkrátka odehrává za oceánem a ve východní Asii.
Důvodů zaostávání firem z unijních zemí je celá řada. Mezi ty nejvýznamnější patří podle mne vysoké ceny energií jako výsledek zelené politiky EU. Kvůli vypínání stabilních zdrojů energie a jejich náhradě těmi „občasnými“ (zkratka OZE) totiž převyšuje poptávka nabídku, což tlačí ceny nahoru. Ty navíc uměle zvedají i emisní povolenky, které už dávno neplní svoji motivační funkci, ale slouží k tomu, aby si na nich spekulanti namastili kapsy. Když k tomu ještě připočteme stamilióny (možná i miliardy) korun, které jenom u nás musí firmy vyhodit z oken za ESG (zde), tak není divu, že už toho mají podnikatelé prostě dost.
Téměř jistě proti nim již však nebude stát eurokomisař pro klima Frank Timmermans z Nizozemí. Tento hlavní unijní zelený ideolog rezignoval, protože se prý chce soustředit na domácí scénu a zvrátit skepsi Holanďanů vůči klimatické politice (zde). Jarní senátní volby totiž vyhrál její velký kritik – strana BoerBurgerBeweging (BBB) sdružující především zemědělce (zde). Těm už došla trpělivost se zelenou politikou znamenající výraznou likvidaci chovu dobytka a občané je podpořili. A byť aktuálně preference strany BBB klesají (zde), tak to rozhodně neznamená, že by byli Holanďané z reálných dopadů Green Dealu nadšení. Takže se zdá, že je krok pana Timmermanse naprosto logický a kdo jiný než on, by měl ve své vlastní zemi tento odpor zlomit. Ale je tomu opravdu tak? I kdyby totiž uspěl, tak nebude mít ani jako vrcholný nizozemský politik zdaleka tolik možností prosazovat „klimatické cíle“ než jako jeden z nejvyšších bruselských úředníků. A má vůbec šanci uspět, když je přímým ztělesněním toho, co Holanďanům leze krkem? Kdepak. Nic z toho nedává smysl. Podle mne je pravý důvod jeho odhodu z unijní funkce jiný. V Bruselu totiž dochází ke změně klimapolitického kurzu a pan Timmermans byl jako představitel toho předchozího „uklizen“.
Ale klimatická politika se nezačíná zajídat jenom Holanďanům. Britové vydávají pro zajištění své energetické bezpečnosti stovky nových licencí na těžbu ropy a zemního plynu v Severním moři (zde) a Emanuel Macron chce pauzu v přijímání klimatické legislativy (zde). Klimatičtí aktivisté pochopitelně zuří. A probuzením ze „zeleného opojení“ procházejí i Němci. I ti totiž začali pociťovat dopady klimatické politiky. Důsledkem je to, že 79 % z nich nedůvěřuje vládě Olafa Scholze (zde) a na termín „energetická transformace“ jsou už alergičtí. Německo si navíc zavřením posledních jaderných elektráren uřízlo větev, na které sedělo. Důsledkem jsou drahé energie a následná ekonomická stagnace. Obrat k lepšímu je přitom v nedohlednu, a tak dávají Němci svoji nespokojenost najevo. „Zelená“ cesta zkrátka končí očekávatelným nárazem do zdi.
Pravda, nespokojenost s Green Dealem panuje už delší dobu. Ale projevovala se především v těch zemích EU, které mají zkušenosti s totalitou. Jejich občané totiž moc dobře ví, jaké následky má montování ideologie do ekonomiky. A je jedno, jestli je rudá nebo zelená. Nicméně jejich nesouhlas by na změnu kurzu klimatické politiky v celé EU stačit nemohl. K tomu může totiž dojít až ve chvíli, kdy se ze „zeleného snění“ probudí do reality i nejsilnější unijní země. Tedy především Francie a Německo. Což se dle mého soudu děje právě teď. Opakuje se tak v podstatě podobný scénář jako při pádu komunismu. Pokusy vymanit se z jeho osidel, které proběhly v sovětských satelitech (Maďarsko, Československo a Polsko), byly Moskvou přímo či nepřímo potlačeny. A dveře k rozpadu komunistického bloku se otevřely až ve chvíli, kdy došlo ke změně právě v Moskvě a k moci se dostal Michail Gorbačov. Pak přišla perestrojka a glasnosť. Ty se však snažily reformovat nereformovatelné, a tak se to soudruhům sesypalo jako domeček z karet…
Ale nutnost oslabení a následného „vyšumění“ Green Dealu v největších zemích EU jako podmínka jeho konce není jediná podobnost klimatické ideologie s komunismem. Obojí devastuje ekonomiky, vede ke ztrátě konkurenceschopnosti a způsobuje technologické zaostávání za vyspělým světem. Toto zpoždění bude EU těžko dohánět. Stejně jako země, které se před třemi desítkami let zbavily komunismu. Pravda, jejich hospodářství bylo přeci jen o poznání zdevastovanější. Je však třeba brát v potaz, že rudí ideologové ho měli v rukách po celé desítky let, zatímco ti klimatičtí řádí relativně krátce. Ale troufnu si tvrdit, že pokud by pokračovali ještě dalších dvacet třicet let, tak by se těm komunistickým hodně přiblížili. Ne-li vyrovnali...
Green Deal samozřejmě neskončí přes noc. Podle mne však už řada evropských hlavounů tuší, která bije. Nějakou dobu sice ještě budou blábolit o nezbytnosti klimatické politiky a aktivisté budou vyzývat k ještě ambicióznějším „klimatickým závazkům“, a ještě rychlejšímu dosažení „uhlíkové neutrality“. Jako například Klimatická konference požadující, aby EU snížila do roku 2035 emise CO2 oproti roku 1990 o 65 % a „klimatické neutrality“ aby dosáhla už v roce 2040 (zde). Budou to však výkřiky čím dál více připomínající proslulý projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku.
Stejně směšné a stejně odtržené od reality...
Kateřina Lhotská
Fact-checking, co žádná fakta neověřuje
Agentura CEDMO vydala svůj pravidelný „fact-checking brief“, ve kterém hodnotí dopad některých „dezinformací“ na českou, případně slovenskou společnost. Při jeho vytváření si však s nějakým ověřováním faktů hlavu moc nelámala.
Kateřina Lhotská
Důchodová nereforma s jepičím životem
Vláda schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění zvyšujícím věk odchodu do penze. Říká tomu „důchodová reforma“, ale ve skutečnosti jde jen o parametrickou změnu. A nejspíš bude mít i jepičí život.
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Rakouská policie překazila útok 14leté islamistky, chtěla použít nůž a sekeru
Rakouská policie oznámila, že překazila teroristický útok nožem ve Štýrském Hradci, který plánovala...
Prodej bytu 2+1 na ul. Husova ve městě Rosice
Rosice, okres Brno-venkov
4 750 000 Kč
- Počet článků 281
- Celková karma 38,13
- Průměrná čtenost 4934x