Boj proti klimatickým změnám je především velký byznys

1. 08. 2019 9:01:55
Nedávno byly zveřejněny závěry studie vědců ze švýcarského Bernu zkoumající vliv člověka na změny klimatu. Podle ní je nesporný a „popírači“ prý přišli o argumenty. Při bližším pohledu je však studie děravá jak švýcarský ementál.

Nejsem expert na klimatologii, takže nejsem schopna na téma „klimatická změna“ argumentovat v rovině odborné. Nicméně jako analytik umím posoudit, zda tým vědců postupovat při tvorbě studie striktně metodicky a s cílem maximálně objektivizovat zjištěná data. Tedy tak, aby nebylo možné její výsledky zpochybnit. Z tohoto pohledu obsahuje zpráva, respektive její prezentace veřejnosti (zde), zjevné nedostatky. Uvedu dva – omezení analýzy jen na vývoj klimatu za posledních 2000 let a zdůvodnění závěru, že za klimatické změny mohou lidé, ve stylu „může za to člověk, protože jsme nenašli jiného viníka“.

Nejdříve k té první záležitosti. Není zřejmé, proč se výzkum omezoval na tak krátký časový interval. Krátký samozřejmě z pohledu planetárního. Možná bylo záměrem analyzovat změny klimatu jen za období většího rozmachu lidské společnosti. Ovšem tím výzkumníci pouze zjistili, že v současnosti se klima mění nejvýznamněji za posledních 2000 let, ale nevyvrátili tvrzení tzv. „popíračů“, že k podobným změnám pravděpodobně docházelo i předtím. Jen tak by totiž mohli svůj závěr, že „současná úroveň oteplování je bezprecedentně vysoká oproti všem výkyvům, které planeta doposud zažila“, opřít o opravdu nezpochybnitelná fakta. Bez nich však nelze jinak než tento výrok označit za absolutně nepodložený, ne-li dokonce manipulativní.

A teď k druhému prohřešku. Ve zmiňovaném textu se píše toto: „Zároveň dosud neexistuje žádný důkaz, že by rozdíly v teplotách vznikaly změnami v intenzitě slunečního záření nebo jinými kosmickými vlivy. Studie tak znovu potvrdila, že za současnými změnami klimatu stojí člověk.“ Jinak řečeno „nenašli jsme jiný důvod oteplování, takže za to může člověk“. Dle mého soudu je ale nezbytné takový závěr odargumentovat důkladněji.

Samotný způsob provádění analýzy vylučující postupně možné příčiny nějakého jevu není z pohledu metodiky úplně špatně. Musí se ovšem použít na všechny analyzované vlivy při zachování stejných pravidel a principů. Což autoři studie neudělali. Zatímco u neantropogenních příčin předpokládali, že vliv nemají a snažili se najít nějaký důkaz, který by tuto premisu vyvrátil, u zkoumání vlivu člověka postupovali přesně naopak.

Což je v podstatě totéž, jako kdyby stáli před soudem čtyři obvinění z nějakého trestného činu, přičemž u tří z nich by platila presumpce neviny (a vinu by bylo nutné dokázat), zatímco u jednoho presumpce viny (a prokazovat by bylo třeba nevinu). Připadá vám to na hlavu padlé? V pořádku. Ono to totiž na hlavu padlé opravdu je. Ovšem švýcarští výzkumníci si nejspíš myslí opak a vůbec se nežinýrují obdobný princip ve své argumentaci použít. Tedy že důkazem antropogenní příčiny změn klimatu je to, že se nepodařilo najít důkaz o příčině jiné.

Osobně si nemyslím, že tyto nedostatky vyplývají z nedostatečné erudice a nezkušenosti analytického týmu. Obávám se, že je to daleko horší. Nemohu se totiž ubránit dojmu, že analýza vznikala stylem „výsledek je předem dán“. Takhle se ale solidní studie nedělá. Takhle se dělá propaganda.

Přestože nelze brát závěry analýzy moc vážně, tak to ale ještě neznamená, že zastánci teorie o antropogenních příčinách změn klimatu nemohou mít pravdu. Ale stejně tak ji mohou mít i její odpůrci. Ve světle této nejistoty se však jeví současný „boj s klimatem“ vycházející z přesvědčení, že pravda je na straně zastánců, jako hodně dobrodružný podnik. A investice do něj jako vyhazování peněz z oken. Což vede k logickému závěru, že skutečným cílem není „záchrana klimatu“, ale pouštění žilou jak veřejným rozpočtům, tak i našim peněženkám.

Pokud by se totiž chovala společnost racionálně, tak by přednostně investovala do záležitostí, kde existuje vysoká pravděpodobnost účelnosti vynaložení prostředků. Co to v souvislosti s klimatem je? Nepochybně samotný fakt, že se klima mění, a tedy investice do toho, abychom se jeho změnám dokázali přizpůsobit. Tomu se totiž stejně nevyhneme bez ohledu na to, zda jsou změny skutečně způsobené člověkem, nebo zda jde o přirozený vývoj na lidské činnosti nezávislý.

To vypadá docela smysluplně a je tedy otázkou, proč se takto nepostupuje. Nejspíš proto, že „boj s klimatem“ si vyhodnotili investoři jako mnohem větší byznys než „přizpůsobování se“. Dle mého soudu právě proto cpou tolik peněz do financování propagandistických tažení majících přesvědčit veřejnost o antropogenní příčině změn klimatu. Mají přitom celou řadu znaků kampaní manipulativních a používají praktiky a postupy, jaké jsou spojovány s weby označovanými jako dezinformační.

Třeba vyvolávání paniky a strachu, což vede hlavně u dětí a mladších lidí až k nihilistickým postojům typu „nemá cenu se učit, protože nemáme žádnou budoucnost“. Další technikou je vytváření pocitů viny. Tedy například tvrzením jako „za změny klimatu mohou lidé“, případně „předchozí generace zavinily současný stav“ používaným mladšími lidmi vůči starším. Jinou oblíbenou metodou propagandistů je zaštiťování se různými „vědeckými“ studiemi. Je zajímavé, že obdobnou oblibu v používání termínu „vědecký“ měli i komouši, když se pokoušeli dávat svým pateoriím punc serióznosti.

Investory nepochybně namlsalo to, kolik peněz se už v „boji s klimatem“ prošustrovalo. A nás by mělo varovat, že bez valného výsledku. Vzpomeňme jen na naše „domácí“ hity. První se jmenoval bionafta, díky které naše země pravidelně na jaře zežloutne a jejíž vliv na emise CO2 je více než sporný (zde). A na polích, kde není řepka, vyrostly fotovoltaické elektrárny, které zase pustily žilou státnímu rozpočtu a daly vzniknou nové kastě „solárních baronů“. Přitom se navíc ukazuje, že ani s jejich „čistotou“ to nejspíš nebude tak žhavé (zde).

Ale to je úplný houby proti tomu, co se odehrává kousek za našimi hranicemi. V Rakousku i v Německu je krajina zaneřáděna větrnými elektrárnami připomínající z dálky armádu mimozemských strojů jako vystřižených z románu H.G.Welse „Válka světů“. A když upřeme náš pohled ještě dál, tak vidíme, jak se ve jménu „boje za záchranu klimatu“ mýtí pralesy, aby bylo možno produkovat více palmového oleje pro výrobu bionafty. Což už je úplně na palici, protože právě pralesy jsou považovány za „zelené plíce planety“, které mají za úkol pohlcovat co nejvíce CO2.

Ovšem tato ekologická fiaska jsou absolutní prd v porovnání s tím, co na nás „bojovníci s klimatem“ chystají nyní. Pod hesly jako „uhlíková neutralita“ a „bezemisní ekonomika“ se totiž neskrývá nic jiného než další černé díry na peníze, proti kterým jsou ty doposud prošustrované jen drobné. Jak ovšem předejít tomu, že až lidstvo zjistí svůj omyl, tak už možná nebude mít čas ani prostředky na to, aby se dokázalo měnícímu se klimatu relativně plynule a bezbolestně přizpůsobit? Podle mne existuje jediná cesta. Přesvědčit investory „boje s klimatem“, že mnohem víc se dá vydělat na přizpůsobení se jeho změnám. Což bude pořádná šichta...

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 1.8.2019 9:01 | karma článku: 46.59 | přečteno: 8975x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Rebelové pro vyhynutí demokracie

Poslední dobou budí pozornost hnutí „Rebelie proti vyhynutí“, což je česká odnož mezinárodního „Extinction Rebellion“. Jeho cílem je údajně zabránit vyhynutí lidstva. Dle mého soudu však spíše usiluje o vyhynutí demokracie.

17.10.2019 v 9:01 | Karma článku: 45.06 | Přečteno: 4701 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Zeman Zemanovi abolicí vlastně pomohl

Oznámení Miloše Zemana o případném udělení abolice panu Babišovi vyvolalo vlnu rozhořčení. Mimo jiné mu je vyčítáno, že tím svazuje ruce nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi. A co když mu je tím naopak uvolňuje?

23.9.2019 v 9:01 | Karma článku: 40.10 | Přečteno: 6610 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Nálepkování budiž pochváleno

Před časem jsem dostala dotaz, jak čelím tomu, že kvůli kritice západu mohu být onálepkována jako fanynka Ruska a Vladimíra Putina. Donutil mne tím k zamyšlení se nad nálepkováním jako takovým. Došlo mi, že je vlastně přínosné.

19.9.2019 v 9:01 | Karma článku: 37.33 | Přečteno: 1227 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Zastavení stíhání Andreje Babiše jako test demokracie

Na zastavení stíhání pana Babiše v kauze Čapí hnízdo reagovali politici různě. Někteří přitom zapomněli na to, jak důležitým pilířem demokracie justice je a že je ošidné ji zpochybňovat. Politické zájmy ale měly přednost.

16.9.2019 v 9:01 | Karma článku: 44.46 | Přečteno: 8377 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jakub Špičák

Od porna k výmluvě

Porno je občas velice solidní motivací k technologickému pokroku, od VHS přes širokopásmový internet a internetové video až k použití umělé inteligence. A může zasáhnout i do politiky.

20.10.2019 v 20:00 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 371 | Diskuse

Jan Dvořák

Nořin tanec skončil

Nejhorší je, když se spolehnete na druhé. Krutě na to v sobotu doplatil taneční pár Fridrichová/Kohout ve StarDance.

20.10.2019 v 19:23 | Karma článku: 30.93 | Přečteno: 967 | Diskuse

Tomáš Gayer

Co muži nesnášejí na ženách

Protože autor je znám jako ukázkový vyznavač genderové vyváženosti, přidává po prvním dnešním blogu i druhý, na téma Co muži na ženách nesnášejí....

20.10.2019 v 13:19 | Karma článku: 18.51 | Přečteno: 653 | Diskuse

Tomáš Gayer

Co ženy oceňují na mužích

V dnešním nedělním blogu bych rád odpověděl na otázku: Co ženy (pochopitelně se to netýká té politováníhodné, slepé větve evoluce - feministek), oceňují na mužích.....

20.10.2019 v 10:51 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 661 | Diskuse

Karel Kužel

Kdo si ohřívá lázeň fénem

Globální oteplování se vysvětluje způsobem, který má z hlediska termodynamiky vážné slabiny. Zejména oteplování oceánů údajně vlivem skleníkového jevu.

20.10.2019 v 9:00 | Karma článku: 38.88 | Přečteno: 2134 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 43.82 Průměrná čtenost 2868

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Najdete na iDNES.cz