Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Greta z Arku

12. 09. 2019 9:01:55
Asi každý zná osud Johanky z Arku. Prožila sice krátký, ale zato turbulentní život. Nakrátko zazářila jako kometa, ale protože zářila moc, tak jí žár nakonec sežehl. Naše současnice Greta Thunbergová s ní má hodně společného.

Je pochopitelně značně ošidné srovnávat současnou postavu, o které víme i to, co posvačila ve vlaku cestou do Davosu, a kolikrát šla na velkou při své platbě do New Yorku, s postavou žijící před šesti stoletími. Je totiž třeba počítat s tím, že její současný obraz je hodně zidealizován. Nicméně i z toho mála, co o ní víme, lze usuzovat, o jakou osobnost asi šlo a proč nakonec musela čelit tak krutému osudu.

Co má ale Johanka z Arku společného se současnou klimaalarmistickou star Gretou Thunbergovou? Troufám si tvrdit, že více, než by se na první pohled zdálo. Obě se objevily „nečekaně“ a ani jedna nepochází z prostředí, které s jejich pozdějšími aktivitami souviselo. Johanka byla ze selského, Greta je z uměleckého. Což jejich působení dává punc určité spontánnosti. Jednání obou dívek se vyznačuje přímočarostí a vlastnosti jako vypočítavost, nebo rafinovanost jsou jim cizí. Obě ale také spojuje postižení duševní poruchou a obě propadly radikalismu a fanatismu. Což je ostatně také určitý typ psychického narušení. Ale popořadě...

Johanka z Arku žila v době, kdy Francii sužovaly útrapy stoleté války s Anglií a boj o francouzskou korunu. Její zemi se ve válce dvakrát nevedlo a zklamáním bylo i (ne)konání následníka trůnu Karla z rodu Valois, který přílišnou válečnou aktivitou zrovna nehýřil. Přes všechny neúspěchy a těžkosti však odpor proti Angličanům neustával a zapojovali se do něj i prostí Francouzi. To vše nepochybně formovalo i Johanku. Ta začala mít ve svých 14 letech vidiny. Při nich jí hlasy svatých sdělovaly, že je Bohem vyvolena stanout v čele francouzských vojsk a svoji zemi osvobodit. A tak je vyslyšela.

Je samozřejmě otázkou, co to bylo za vidiny a hlasy. Nejspíš šlo o halucinace. Jejich spouštěčem mohl být nějaký silný a emotivní zážitek a k jejich rozvinutí zřejmě přispělo i dlouhodobé působení válečných útrap. Svoji roli patrně sehrála i Johančina hluboká víra v Boha a také to, že šlo pravděpodobně o velmi vnímavou a emocionálně založenou dívku. Opakované halucinace jsou obvykle známkou nějaké duševní poruchy, která tak nejspíš ve skutečnosti stála za odstartováním Johančiny „kariéry“.

Něco podobného potkalo i Gretu. Ta uvádí, že v 11 letech upadla v důsledku „neřešení“ změn klimatu do deprese a selektivního mutismu (mlčení), ze kterého se dostala až ve chvíli, kdy se začala v problematice změn klimatu aktivně angažovat. Kromě toho trpí Aspergerovým syndromem, o jehož vlivu na její vystupování a chování se vedou vášnivé spory. V každém případě je zřejmé, že i v případě Grety souvisí počátek jejích veřejných aktivit s rozvojem duševní poruchy.

Johance se podařilo přimět následníka trůnu Karla k tomu, aby jí svěřil vojsko. Nejspíš zůstane navždy nezodpovězenou otázkou, čím ho vlastně přesvědčila. Argumentace, že je Bohem vyvolena, mu stačila jen těžko a její neskrývaný radikální fanatismus ho možná i děsil. Snad zaúřadoval nějaký přímluvce, třeba sehrála roli Karlova pasivita a vědomí, že vlastně nemá co ztratit. Nebo možná kalkuloval s tím, že Johanka padne, on z ní udělá mučednici, přivlastní si její kult a díky tomu se mu podaří vývoj války zvrátit. Těžko říct... Rouškou tajemství je zahaleno také to, jak si Johanka počínala na bojišti. Nejspíš statečně. Jen těžko by si totiž získala podporu vojáků, kdyby jim tvrdila, jak je povede do boje, a když by došlo na šturm, tak by někam zalezla. Přičemž překonávat strach ji nepochybně pomáhal i její radikální fanatismus a přesvědčení o Božím poslání.

Fanatismem a radikalismem ostatně nešetří ani Greta. Prokázala jej mnohokrát, a tak si připomeňme jen její pravděpodobně nejslavnější výrok. Je tak výmluvný, že nepotřebuje dalšího komentáře: „Nechci, abyste nám dávali naději. Chci, abyste začali panikařit. Chci, abyste pocítili strach, který cítím každý den. Chci, abyste jednali tak, jako v krizi. Chci, abyste jednali, jako když vám hoří dům – protože tomu tak je.

Obě dívky také spojuje jejich zneužívání ze strany mocných. Před šesti stoletími to byl následník trůnu Karel, který si s prvními Johančinými válečnými úspěchy hodně rychle uvědomil, jakou moc a vliv tato dívka má. A že tedy bude rozhodně lepší si to s ní nerozházet. Neposkvrněná Bohem vyvolená panna v čele jeho vojsk kráčející od úspěchu k úspěchu totiž posilovala jeho legitimitu v boji s Angličany o francouzský královský trůn. Těm navíc nepřidávalo na bojové morálce ani to, že jejich vojska porážela mladá dívka. A v myslích jimi možná zmítaly pochybnosti, zda není boj proti někomu, kdo je nejspíš opravdu Bohem vyvolený, předem ztracen.

U Grety je to obdobné. „Boj s klimatem“ je příslibem velkého byznysu (tuto hypotézu jsem rozvíjela zde, a že na tom nejspíš něco bude, nepřímo potvrzuje tato zpráva), a proto má celá řada lidí obrovský zájem na tom, aby pokračovala „klimatická panika“. Tu se Gretě daří úspěšně rozdmýchávat především mezi mladými lidmi, ale nejen mezi nimi. Pro čekatele na „klimatický byznys“ je zkrátka hotovým požehnáním. Hrají s kartou její nevinnosti a mravní čistoty. Vlastně se za ní schovávají. Mají to přitom chytře vymyšleno. Kritika Grety a rozporování jejích požadavků jsou totiž považovány za útok na bezbrannou a čistou dívku, čímž je automaticky degradován a zpochybňován také obsah takového nesouhlasného názoru. Je to obdobná taktika jako postavit do středu hokejového útoku krasobruslařku a pak kritizovat obránce soupeře, že proti ní hrají moc tvrdě.

Asi každý ví, jak to nakonec s Johankou dopadlo. Hodně špatně. Poté, co Karlovi pomohla na trůn a on se stal králem Karlem VII., jím byla zrazena. Kvůli jejímu fanatismu a radikálnosti se z ní totiž stala neřízená střela a začala mu přerůstat přes hlavu. Navíc se obával i jejího vlivu na vojáky a stále rostoucí popularity mezi lidmi. A tak byla zajata, předána Angličanům a ti ji v jejích 19 letech upálili jako čarodějnici. Paradoxem je, že ji na hranici poslal francouzský biskup.

Od Karla VII. to vypadá jako neuvěřitelná podlost a zvrácenost. Respektive ona to podlost a zvrácenost opravdu byla. Ale zkusme si představit, co by se dělo, kdyby se Karel VII. Johanky nezbavil a ona se úplně vymkla jeho kontrole. Já vím, na „kdyby“ se nehraje. A pravdou také je, že veškeré tímto směrem mířící úvahy by nebyly nic jiného než fabulace. Ale jako možné vodítko by nám mohly posloužit příklady toho, co všechno se odehrávalo, pokud se radikálové „utrhli ze řetězu". Namátkou třeba hrůzovláda jakobínů za Velké francouzské revoluce, nebo z doby relativně nedávné vláda Rudých Khmérů v Kambodži.

Nebezpečí radikalizace se zkrátka nesmí podceňovat. Ono se v souvislosti s ní hovoří zejména o pravicových radikálech, trochu se zapomíná na ty levicové a úplně mimo pozornost je pak skutečnost, že se objevuje jejich úplně nová sorta – radikálové klimatičtí. I když ti jsou v řadě případů totožní s těmi levicovými. Greta je jednou z jejich představitelek. I když zdaleka ne ta nejradikálnější. Když si totiž dovolila obhajovat jádro, tak to od svých radikálnějších německých souvěrců pěkně slízla. A co teprve partička, která si říká „Rebelie proti vyhynutí" (zde). To je teprve síla...

Ale vraťme se ke společným rysům Johanky a Grety. Zbývá vlastně už jen jeden. Myslím si totiž, že smutný a tragický konec první z dívek do značné míry předznamenává i budoucí osud té druhé. Tedy ne, že by byla upálena, ale svými radikálními postoji, fanatismem a neústupností si přímo koleduje o to, že se dříve či později stane problémem a přítěží pro ty, kteří ji dnes podporují a zároveň bezostyšně zneužívají. Tedy pro všechny ty čekatele na byznys v „boji s klimatem“.

Co konkrétně by jí mohlo zlomit vaz? Její čím dál radikálnější požadavky na askezi. Což je přesně to poslední, po čem její loutkovodiči touží. Oni se totiž nechtějí uskromňovat. Oni chtějí, aby se realizovaly projekty, do jejichž prosazení investují nemalé peníze a na nichž se plánují pořádně napakovat. A tak bude muset Greta zmizet ze scény. Její názory budou postupně zapomenuty a miláčky klimalarmistického publika se stanou ti, kteří budou vyzývat k větším a větším investicím do „boje s klimatem“. A co bude dělat Greta? Dopadne mnohem lépe než Johanka. Vrátí se totiž nejspíš do školy...

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 12.9.2019 9:01 | karma článku: 46.58 | přečteno: 9837x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Googlením ještě nikdo nezmoudřel

Ve společnosti se rozšířil názor, že starší lidé neumí pracovat s informacemi a každému naletí, zatímco ti mladší jsou mistry v jejich ověřování, a tak je jen tak někdo nedostane. Máloco je přitom tak vzdáleno skutečnosti.

23.1.2020 v 9:01 | Karma článku: 37.13 | Přečteno: 949 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Důchodová „reforma“ neřeší podstatu

Paní ministryně Maláčová představila tři varianty penzijní reformy, které připravila její důchodová komise. Ovšem ani jedna z nich nepřináší odpověď na hlavní otázku s penzijním systémem spojenou. Tu totiž komisi nikdo nepoložil.

16.1.2020 v 9:01 | Karma článku: 40.74 | Přečteno: 5025 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Netransparentně transparentní „chvilkaři“

„Chvilkaři“ sami sebe ustanovili jako nejmenované strážce demokracie a politické kultury u nás. Jejím rysem je nepochybně i transparentní financování. Jejich vlastní penězovody jsou přitom transparentní jen odcamcaď až pocamcaď.

9.1.2020 v 9:01 | Karma článku: 47.94 | Přečteno: 10046 | Diskuse

Kateřina Lhotská

„Chvilkaři“ klamou tělem

„Chvilkaři“ po panu Babišovi chtějí, aby buď opustil post premiéra, nebo se zbavil Agrofertu. Pak prý bude svět zase v pořádku a oni přestanou protestovat. Myslím, že jen tahají všechny za fusekli. Tomu přeci ani oni sami nevěří.

19.12.2019 v 9:01 | Karma článku: 48.13 | Přečteno: 15447 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Kauza Naama: Míček je nyní na její straně dvorce

Má-li být Naamě Issacharové udělena milost, musí o ni ona sama formálně požádat. To jsou slova mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova z pátku 24. ledna. S upozorněním, že to se zatím nestalo.

25.1.2020 v 22:54 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy Eberharda Trumlera „Rozumíme psům?“

O psech jsem přečetla čtyři publikace, ale kniha od biologa, vědce, etologa a chovatele psů Eberharda Trumlera, je nejlepší. Autor vlastnil chovatelskou stanici se stovkami psů různých plemen, byl u porodů pěti stovek psů.

25.1.2020 v 20:43 | Karma článku: 8.71 | Přečteno: 146 | Diskuse

Vilém Ravek

Několik vět pro Miloše Zemana.

Miloši Zemanovi se podařilo získat spoustu volebních hlasů, ale hrozí mu, že v učebnici dějepisu získá jen několik málo vět. Aby se to změnilo, musí se něco stát. Třeba další názorový veletoč.

25.1.2020 v 17:09 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 617 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak se píše a fotí kuchařka?

Někdy je to na krev, někdy psina...Někdy jdete domů a sotva funíte, někdy jdete a máte hlad....Ale nakonec to určitě stálo za to...

25.1.2020 v 15:54 | Karma článku: 17.47 | Přečteno: 372 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Osvětim -75 let poté

Židovský filosof Martin Buber popsal Osvětim jako otevřenou ránu v řádu lidského bytí. Je po 75 letech od ukončení "činnosti" tohoto vyhlazovacího tábora aspoň trochu zacelena?

25.1.2020 v 15:42 | Karma článku: 27.67 | Přečteno: 522 | Diskuse
Počet článků 98 Celková karma 43.84 Průměrná čtenost 3520

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Najdete na iDNES.cz