Sobota 27. února 2021, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 27. února 2021 Alexandr

Slečna Greta napomáhá zchudnutí chudých

7. 05. 2020 9:01:55
Jak se postupně uvolňují omezující opatření vyhlášená v souvislosti s koronavirovou pandemií, tak se také vracejí do středu zájmu témata, která byla touto zákeřnou mrškou na nějaký čas zastíněna. Říká se tomu návrat k „normálu“.

Podle mne však není toto označení úplně adekvátní. Nebo je snad možno považovat za „normální“ situace, kdy se řeší problémy 56 pohlaví, podporuje se mísení lidí různých kulturních, náboženských a společenských zvyklostí v očekávání, že si všichni padnou samým štěstím kolem krku a klimatičtí radikálové hledají cesty jak „poručit větru a dešti“ ve víře, že se tím zabrání globální změně klimatu?

Právě s tím posledním tématem je neoddělitelně spojena švédská dříve školačka, dnes aktivistka Greta Thunbergová. I ta se po několikatýdenní odmlce světu připomněla. Předtím o ní bylo naposledy slyšet koncem března, když seznámila veřejnost s tím, že si sebediagnostikovala koronavirus, přičemž stejným způsobem o něco později zjistila, že už ho nemá (zde). Čímž naznačila, že se vedle klimatu vyzná i v medicíně. Multidisciplinárnost není ostatně mezi „celebritami“ zase až tak výjimečná. Stejně jako věnování se humanitárním aktivitám. A tak slečna Greta darovala 100 000 dolarů, které předtím získala od neziskové organizace Human Act, na ochranu dětí před nákazou a následným pádem do extrémní chudoby (zde). V jejím případě působí ovšem tento krok poněkud rozpačitě. Její klimatické aktivity, kterými chce spasit lidstvo před usmažením v důsledku nárůstu teploty na naší planetě, totiž děti do extrémní bídy naopak posílají. Pojďme si vysvětlit čím.

Pro tento účel připusťme, že mají pravdu zastánci teorie o antropogenní příčině změn klimatu, podle kterých je jejich viníkem člověk. A tedy pokud jsou jím způsobené, lze je změnou jeho chování také zvrátit. A připusťme, že by opravdu bylo tím řešením dosažení tzv. „uhlíkové neutrality“. Aby to však opravdu zafungovalo, musí být splněny minimálně dvě podmínky. Jednak je třeba investovat astronomické prostředky (které ještě nikdo ani nespočítal) do kompletního přebudování veškeré světové infrastruktury, energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství a dalších odvětví. A jednak nemůže být tato změna provedena jen ve vybraných zemích (které na to mají), ale musí jít o transformaci globální. Jinak by to totiž dopadlo stejně, jako když v Kocourkově zaváděla obecní rada jízdu vlevo: „Dává se na vědomost, že od nového roku se začne jezdit vlevo. A aby se to vyzkoušelo, tak od příštího pondělí začnou jezdit vlevo sanitky“.

Což o to, v bohatých zemích by se snad určité „oduhlíkování“ realizovat i dalo. Je sice spojené se snížením životní úrovně, ale nejspíš bychom nějaké to omezení přežili. Jenom bychom u toho asi dost brblali. A nejspíš víc než před pár měsíci. V důsledku útlumu ekonomiky souvisejícím se snahou zabránit šíření koronaviru jsme si totiž vlastně takovou „uhlíkovou neutralitu“ na vlastní kůži nanečisto vyzkoušeli. Emise CO2 sice poklesly (zde), ale zároveň došlo na řadu omezení běžného života. A lidé najednou viděli, že to není nic moc. Pravda, při skutečné „uhlíkové neutralitě“ by šlo nepochybně o uskrovnění jiného typu, ale zato trvalé. Tedy bez perspektivy, že se život po čase zase vrátí do starých kolejí. Což nadšení veřejnosti jít cestou „uhlíkové neutrality“ moc nepřidává...

Nicméně ve vyspělém světě by znamenala jen omezení a zhoršení životní úrovně. Ovšem v zemích, které jsou na tom ekonomicky hůře, by to byla hotová katastrofa. On je totiž velký rozdíl uskromnit se tím, že si člověk dá ke svíčkové místo čtyř knedlíků jen tři, a tím, když si místo jednoho nedá žádný. Jinak řečeno v rozvojovém světě není pro snižování životní úrovně prostor. Ovšem pokud se „uhlíková neutralita“ skutečně prosadí, nelze se tomuto scénáři vyhnout.

Vyspělé země by totiž ve snaze omezit klima zatěžující dopravu zboží z jednoho konce světa (kde se levně vyrobí), na jeho druhý konec (kde se draze prodá), přesouvaly výrobu z chudších zemí zpět blíže ke spotřebitelům. Což nemůže znamenat nic jiného než to, že v místech, kde se doposud produkovalo, by celá řada lidí přišla o práci, která je často jediným zdrojem jejich obživy. Obdobnou ránu by v těchto zemích dostalo i zemědělství, protože snížená poptávka ze strany vyspělejších států by omezila export potravinářských surovin a produktů. A o živobytí by úsilí o „uhlíkovou neutralitu“ připravilo i ty, kteří žijí z turistického ruchu. Došlo by totiž k omezení cestování. Takže by se sice snížily emise CO2, ovšem cenou za to by bylo to, že obrovské množství lidí by upadlo do ještě větší chudoby, než ve které jsou dnes. To je vážně plán za všechny prachy...

Řešením bídy v chudších zemích tak rozhodně není posílání peněz na humanitární konta, ale snaha neházet tamním lidem klacky pod nohy, nebrat jim obživu, ale naopak jim umožnit si na chleba vydělat. Což nemusí být s řešením dopadů klimatických změn v rozporu. Jen to musí dávat smysl a chce to v první řadě opustit komunistické heslo „poručíme větru dešti“. Přístup zelených aktivistů totiž ze všeho nejvíc připomíná konání někoho, kdo byl na procházce překvapen deštěm a místo, aby se situaci přizpůsobil a buď se před ním schoval, vzal si pláštěnku, nebo alespoň přidal do kroku, tak se ho pokouší zastavit.

Podobně jako ten déšť jsou však dle mého soudu lidmi nezastavitelné i klimatické změny, a tak je na čase podívat se na problém pragmaticky. Zapomeňme tedy na megalomanskou „uhlíkovou neutralitu“ a přemýšlejme raději o tom, jak se situaci přizpůsobit. Tedy třeba jak zajistit, aby zůstávala voda v krajině, jak uzpůsobit zemědělství, jak zachovat lesy, jak dostat do měst více zeleně a jak ochránit přírodní skvosty.

Tyto aktivity mají tu výhodu, že je lze provádět lokálně a do značné míry i nezávisle na rozhodnutí lidí v jiné zemi, jak se se změnami klimatu budou chtít vypořádat oni (i když určitá koordinace a spolupráce může věci jen prospět). A je jedno, zda jde o zemi vyspělou, nebo chudší. Lidem žijícím v těch druhých tím nebereme jejich stávající obživu. Nehledě na to, že pokud nebudou bohatší státy investovat astronomické prostředky do velikášských projektů „boje s klimatem“, budou mít možnost pomoci těm chudším s mnohem levnějšími projekty „přizpůsobení se“ i investičně. Jejich realizace tak přinese tamním lidem další možnosti výdělku. Navíc lze touto cestou dosáhnout poměrně rychlého efektu. Třeba i v řádu let. Což je dost podstatný rozdíl oproti „uhlíkové neutralitě“, u které je třeba čekat na výsledky celá desetiletí. A pak třeba zjistit, že to nefunguje...

„Boj s klimatem“ je dle mého soudu zkrátka drahá cesta s nejistým efektem odsuzující chudší země do ještě větší chudoby. A slečna Greta? Ve světle toho, jak aktivně se v tomto boji angažuje, působí její posílání peněz na boj proti chudobě tamních dětí poněkud pokrytecky...

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 7.5.2020 9:01 | karma článku: 47.46 | přečteno: 11995x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Klimatičtí aktivisté chtějí firmy „vyhladovět“

Klimaaktivistům zřejmě připadá, že odklon od „fosilní“ energetiky k „obnovitelné“ formou politických a legislativních opatření probíhá příliš pomalu, a tak přišli s jinou taktikou. Chtějí nechat firmy finančně „vyhladovět“.

25.2.2021 v 9:01 | Karma článku: 45.97 | Přečteno: 6788 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Pavel Rychetský nám tak trochu zalhal

Pavel Rychetský je kritizován za to, že jako předseda Ústavního soudu podpořil zrušení části volebního zákona, který jako místopředseda vlády před lety prosazoval. Brání se tvrzením, že už tenkrát byl proti. Není to však pravda.

18.2.2021 v 9:01 | Karma článku: 48.23 | Přečteno: 19141 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Nouzový stav končí, aneb politici dokázali, že to nedokážou

Odmítnutí prodloužení nouzového stavu parlamentem neznamená jen skokové rozvolnění opatření majících bránit šíření koronamršky, ale také dokazuje, že předvolební kampaň je už v plném proudu. A že bude letos mimořádně nechutná.

12.2.2021 v 9:01 | Karma článku: 45.35 | Přečteno: 5407 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Politici v rukou internetových gigantů

Komunisté doufali, že ovládnutím médií získají kontrolu nad myšlením lidí. V současnosti věří politici v obdobnou moc sociálních sítí a internetu. Jen se obávám, že dnes se role prohodily. Těmi ovládanými se totiž stali politici.

11.2.2021 v 9:01 | Karma článku: 37.87 | Přečteno: 893 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Otto Kamm

Tomu dala, tomu víc…

Doba covidová je v mnoha ohledech unikátní. V mnoha ohledech! Ještě jsme nezažili takový pres na nemocniční personál a takový stres, který působí na nás všechny.

27.2.2021 v 0:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 23 | Diskuse

Sára Mašínová

Totální zákaz vycházení musí být !!!

Pandemický plán, který je prozatím v pořádku musí mít další krok k likvidaci koronaviru. Nezničí jej nic kromě totálního zakazu vycházení !!!

27.2.2021 v 0:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Štěpánka Bergerová

Kdo se nestydí, nemůže být vydírán …

Před pár dny byl na iDNES článek o „revenge pornu“. Tento termín jsem doposud neznala a tak jsem se začetla dále, abych se dověděla, že se jedná o vydírání skrze zaslané intimní fotografie.

26.2.2021 v 22:58 | Karma článku: 7.27 | Přečteno: 109 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Co se děje v Maďarsku?

Jeden z lékařů ve vězení. Čínská vakcína testovaná jen na stovce starších? Od praktiků prý úřady požadovaly seznam lidí ochotných nechat se očkovat.

26.2.2021 v 20:03 | Karma článku: 10.45 | Přečteno: 563 | Diskuse

Ivo Peterka

Pár postřehů k "řešení" pandemie vládou

Toto nebude nijak souvislý a ucelený text. Spíše seznam úvah, které mě napadly v souvislosti s tím, jak vláda přistupuje k řešení situace.

26.2.2021 v 18:59 | Karma článku: 21.21 | Přečteno: 504 | Diskuse
Počet článků 151 Celková karma 43.11 Průměrná čtenost 5124

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Najdete na iDNES.cz