Když nechcete brát migranty po dobrém, půjde to po zlém...
Německo priority svého předsednictví definovalo v šesti bodech. Něco konkrétního si lze však představit jen pod tím prvním, kde se hovoří o překovávání důsledků koronavirové krize. Pak následují většinou jen samé floskule. I když třeba heslo „Evropa udržitelná“ nějaký skrytý obsah má. Člověk totiž tak nějak tuší, že se za ním skrývá snaha o prosazení programu Green Deal. Což napovídá, na co prostředky v rámci pokoronavirové obnovy budou a na co ne.
Nikde se však neobjevuje zmínka o tom, že by mělo Německo ambice dosáhnout nějakého posunu v řešení problematiky migrace. A tak se může na první pohled zdát, že to prioritou jeho předsednictví ani nebude. Asi by to tak i zůstalo, kdyby... Kdyby se před nedávnem nenechal unést německý ministr zahraničí Heiko Maas a neprohlásil, že je třeba zavést „systém distribuce žadatelů o azyl v celé EU“ (zde). Což podstatně mění situaci a je jasné, že také heslo „Evropa ve znamení bezpečí a společných hodnot“ je floskulí jen zdánlivě. Dle mého soudu se za ním totiž skrývá další pokus o resuscitaci kvótového systému na přerozdělování migrantů.
Ten zatím poslední ztroskotal. Byl součástí návrhu systému opatření připravovaných ještě za působnosti předchozí Evropské komise (zde). Šlo o plán na změnu stávajících azylových pravidel s cílem oslabit pravomoci členských států a posílit ty bruselské. Jde sice o záležitost, která je stará necelé tři roky, ale vzhledem k tomu, že příslušný text byl nedávno aktualizován (16.6.2020), se z něj stává docela zajímavé čtení. Nejspíš tedy tak úplně mrtvý nebude a dle mého soudu není vyloučeno, že by na něj mohlo německé předsednictví navázat. Obsahuje totiž staré známé evergreeny.
Je třeba přiznat, že některé návrhy byly i užitečné. Například stanovení procesu aktualizace databáze otisků v rámci EU. Horší už to bylo s definicí jednotných pravidel pro poskytování azylu a harmonizace práv osob o azyl žádajících. Tady už to podle mne tak trochu zavánělo několikrát odmítnutým principem sjednocujícím sociálních dávky azylantům napříč všemi členskými státy. Ale nebyla to ani zdaleka ta nejzávažnější změna.
Tou byl návrh na zavedení společného azylového řízení. Přičemž nešlo ani tak o jeho obsah (ten nebyl vlastně nikdy představen ani ve formě tezí), ale právní forma, která byla pro příslušnou normu zvolena. Už to totiž neměla být směrnice, ale nařízení. Což je na první pohled nezávažná terminologická změna mající však ve skutečnosti dalekosáhlé důsledky. Nařízení je totiž výrazně silnější a účinnější předpis než směrnice. Ta určuje členským státům jen cíle, které daná úprava sleduje, ale způsob, jak jich bude dosaženo si určují ony samy při její implementací do svého vlastního právního systému. Mají tedy určitou míru volnosti, přičemž se dokonce mohou rozhodnout směrnici neimplementovat. Byť přitom musí počítat s právními důsledky. V případě nařízení je to ovšem úplně jiné. To je totiž automaticky a přímo aplikovatelné ve všech členských státech, a žádné schválení jejich národními parlamenty nevyžaduje.
Z toho plyne, že případné zavedení společného azylového řízení realizované formou nařízení by nedávalo členským státům žádný manévrovací prostor rozhodovat třeba o tom, kdo může na jejich území vstoupit a kdo ne. Jinak řečeno, pokud by „Brusel“ zavelel, tak by nám nezbývalo než bez řečí přidělené migranty přijmout. A neexistoval by žádný nástroj, kterým bychom mohli toto rozhodnutí zvrátit. Tedy s výjimkou vystoupení z EU.
Možnost vydávat legislativní úpravy formou přímo aplikovatelných nařízení byla zavedena Lisabonskou smlouvou (zde). A tipněte si, kdo byl jen tak mimochodem předsednickou zemí v době, kdy probíhala její ratifikace? Ano, správně. Bylo to Německo. Šlo o reakci na neúspěšný pokus prosadit Evropskou ústavu, který zhavaroval na odmítavých referendech ve Francii a Nizozemsku. A tak evropská vrchnost pod německým předsednictvím vyměnila na dokumentu úvodní stránku s nápisem „Ústava Evropské unie“ za jinou, kde bylo napsáno „Lisabonská smlouva“ (obrazně řečeno), a obsah nechala téměř beze změny. Díky této kosmetické úpravě pak dokument protlačila za mnohem menších nároků na „sílu“ ratifikačních procesů jednotlivých členských států. I tak se schvalování zadrhlo. Jednak v Irsku, kde bylo tak jako tak třeba smlouvu potvrdit v referendu. Vyšlo to až napodruhé, protože v tom prvním hlasovali Irové „špatně“. A potom u nás, kde vedl svůj marný boj proti její ratifikaci Václav Klaus.
Jo, jo, jsou to čímani ti Němci. Jak si jen dokázali poradit s odmítnutou ústavou. Když ji členské státy vyhodily dveřmi, tak ji vrátili oknem. Migrační kvóty se už také odporoučely. Zatím jen dveřmi. Je tedy na čase hlídat okna...
Ostatně soudím, že Evropská unie ve své polisabonské podobě musí být zničena.
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 279
- Celková karma 39,61
- Průměrná čtenost 4969x