„Právní stát“ jako bič na neposlušné

26. 11. 2020 9:01:55
Maďarsko a Polsko zablokovaly jednání o rozpočtu EU na následujících sedmileté období. Obávají se totiž zneužitelnosti požadavku na dodržování principů „právního státu“, kterým má být čerpání prostředků z fondů EU podmiňováno.

Ta obava není podle mne zdaleka od věci. Už proto, že pod pojmem „právní stát“ si každý představuje trochu něco jiného. Jak ostatně dokazuje existence několika sice na první pohled podobných, ale přesto v detailu se lišících definic (zde, zde nebo zde). Pokud se dají nějak zobecnit, tak za „právní“ lze označit takový stát, jehož fungování se řídí právem zakotveným v zákonech, které explicitně vymezují to, co si může vůči svým občanům dovolit, a občanům pak to, co oni dělat výslovně nesmí nebo naopak musí. A neopomenutelnou podmínkou je také to, že stát plní své mezinárodní závazky.

Tato definice je však natolik obecná, že podle ní lze považovat za „právní stát“ i Československo před rokem 1989. I to se totiž řídilo zákony, které mu definovaly mantinely toho, co vše si může vůči svým občanům dovolit (třeba je podle „pendrekového zákona“ zmlátit), a které stanovovaly i to, co je občanům zapovězeno (například utéct za hranice). Tehdejší Československo dodržovalo i svoje mezinárodní závazky plynoucí mu z členství ve Varšavské smlouvě a RVHP. Prostě „právní stát“ jako z učebnice. Na rozdíl od České republiky, která jím do důsledku vzato není. Neplní totiž například svoje závazky plynoucí z členství v NATO, protože každoročně vydává na obranu méně než 2 % svého HDP (zde).

Připadá vám tento rigidní přístup absurdní? V pořádku. On totiž absurdní taky je. Nicméně je hodně podobný tomu, jak posuzuje dodržování podmínek „právního státu“ současné vedení EU. Ukazuje prstem na Maďarsko a Polsko, a přitom pomíjí třeba to, jakým způsobem se vypořádalo Španělsko s organizátory katalánského referenda o nezávislosti. Někteří totiž skončili ve vězení, jiným se podařilo včas uprchnout (zde). Při konzervativním výkladu pojmu „právní stát“ nejspíš kroky španělské státní moci obstojí. Politici prosazující nezávislost Katalánska totiž v rozporu se zákonem opravdu postupovali. Jenomže už někdy někdo viděl stát, který by měl zákonem předem upraveno, jakým způsobem se od něj může nějaká jeho část odtrhnout a získat nezávislost? V těchto případech jde totiž vždy o politický proces (někdy doprovázený i násilím), při kterém se zkrátka a jednoduše nelze porušování platných zákonů vyhnout.

V takových situacích by podle mne tedy nemělo být dodržování pravidel „právního státu“ posuzováno čistě technicky, ale měla by být zohledněna i jiná hlediska. Především ta politická a společenská. Třeba zda k porušování zákonů dochází svévolně a proti vůli občanů, nebo naopak na základě jejich silné podpory. Pokud bychom totiž obdobně rigidně posuzovali naši sametovou revoluci, musíme nutně dojít k závěru, že byla porušením „právního státu“ také (neexistovalo právo na stávku, demonstrace porušovaly tehdy platné zákony, Občanské Fórum nemělo pro svůj vznik povolení státních orgánů apod.), a že by tedy u nás měla stále vládnout KSČ. Sametová revoluce však získala legitimitu právě tím, jak širokou podporu občanů měla.

O toto pojetí „právního státu" podle mne ovšem nikdo v Bruselu nestojí. Evropské vrchnosti totiž naopak vyhovuje, pokud bude definován velmi vágně a neurčitě, protože pak může výklad tohoto pojmu jednoduše přizpůsobovat situaci. Je si totiž třeba uvědomit v jaké situaci se EU nachází. Její společnost je rozdělena na dva hlavní názorové proudy, které se mezi sebou přetlačují o to, kdo bude určovat směr dalšího vývoje. Jeden prosazuje takové záležitosti jako Green Deal, migrační kvóty, multikulturalismus a gender a vžilo se pro něj označení „progresivistický". Jeho představitelům se podařilo ovládnout orgány EU. V opozici proti nim pak stojí stoupenci směru „konzervativního", který se opírá o respektování křesťansko-židovských kořenů evropské společnosti. A ačkoliv aktuálně tahá na evropské úrovni za kratší konec provazu, v několika členských zemích má navrch. Mimo jiné ve zmiňovaném Maďarsku a Polsku a troufám si tvrdit, že k němu máme blízko i v České republice.

Jsme tedy v situaci, kdy se na úrovni EU klade důraz na jiná témata a způsob jejich řešení, než je tomu v konzervativně orientovaných členských zemích. Orgány EU však mají v rukou mocnou zbraň zvanou Lisabonská smlouva, která jim dává takové pravomoci, že mohou prosazovat progresivistickou agendu i tam, kde to občané ve svobodných volbách odmítli. Pokud tyto státy chtějí respektovat vůli svých občanů, mají tedy jej jednu jedinou možnost – příslušnou evropskou legislativu odmítnout implementovat. Tím ovšem dávají orgánům EU záminku k tomu, aby prohlásily, že porušují zásady „právního státu“. Tedy pokud se aplikuje rigidní výklad tohoto pojmu. Neplní totiž svoje mezinárodní závazky dané právě Lisabonskou smlouvou. Kdybychom však přijali interpretaci, že stát respektující vůli svých občanů zásady „právního státu“ porušovat už z principu nemůže, je to hned jiná písnička. Ovšem to, že by někdo v Bruselu nahlížel na problematiku touto optikou, je pravděpodobné asi tak, jako že zítra dojde k zalednění Sahary.

Progresivisté si totiž nepochybně nenechají ujít příležitost prosazovat pod hrozbou zastavení výplat plateb z fondů EU svůj program i v konzervativně naladěných zemích a obejít tak výsledky tamních parlamentních voleb. Spoléhají přitom na to, že dotace jsou jako drogy. Lehce se na ně navyká a těžko se závislosti na nich zbavuje. A kocovina po jejich náhlém vysazení je tak těžká, jak hluboká byla závislost na nich.

A tak obavy Maďarska a Polska, že z podmínky na dodržování pravidel „právního státu“ se stane bič, jehož pomocí bude protlačena progresivistická agenda i do zemí, ve kterých tuto politiku občané odmítli, jsou dle mého soudu naprosto oprávněné. I my bychom se tedy měli mít na pozoru. A je ostudou, že jsme obě země nepodpořili a necháváme je na holičkách. Až totiž budeme muset pod pohrůžkou zastavení unijních penězovodů přijmout nějakou normu proti naší vůli, bude už pozdě. Že taková situace nastane, je přitom více než jisté. Jen si vzpomeňme na migrační kvóty. Budapešť a Varšava tak vlastně bojují i za Prahu. Držme jim tedy alespoň palce...

Ostatně soudím, že EU ve své polisabonské podobě musí být zničena.

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 26.11.2020 9:01 | karma článku: 47.50 | přečteno: 8814x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Vypnutí webů bylo protiprávní

Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.

22.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 40.78 | Přečteno: 1165 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Zelené kádrování

Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.

8.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 40.01 | Přečteno: 987 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Honit dnes komunisty je poněkud zpozdilé

Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.

1.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 40.55 | Přečteno: 1001 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Nařčení z přípravy „vyhnání migrantů“ stojí na vodě

Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?

23.2.2024 v 9:01 | Karma článku: 41.75 | Přečteno: 1120 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 18.10 | Přečteno: 240 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 142 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 19.96 | Přečteno: 266 | Diskuse
Počet článků 275 Celková karma 41.63 Průměrná čtenost 5036

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...