Neděle 27. listopadu 2022, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 27. listopadu 2022 Xenie

Po 30 letech jde opět o svobodu slova

30. 09. 2021 9:01:55
Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP) zaslala před časem politickým stranám majícím šanci proniknout do parlamentu pět otázek týkajících se obrany svobody slova a boje proti cenzuře. Odpovědi se však nedočkala ode všech.

Se zněním každé z pěti otázek a odpověďmi jednotlivých politických subjektů na ně se lze seznámit na stránkách SOSP (č.1, č.2, č.3, č.4 a č.5). Odpověděly na ně ANO, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPD, Trikolóra Svobodní Soukromníci (TSS) a Volný blok (s poněkud zprofanovanou zkratkou „VB“). Zařazení tohoto subjektu mezi adepty na vstup do příštího parlamentu je poněkud překvapivé. Když totiž anketa probíhala, tak se v žádném průzkumu voličských preferencí neobjevoval. Ale v SOSP nejspíš usoudili, že přes svou značnou výstřednost (nebo právě pro ni) si tahle partička časem najde dostatek sympatizantů a její podpora se tak stane měřitelnou. Některé z pozdějších průzkumů tento předpoklad ostatně potvrdily (například zde nebo zde).

Na otázky naopak neodpověděl nikdo z Přísahy, od Pirátů, ze STAN a TOP 09. U těch posledních tří mne mlčení zase až tak moc nepřekvapilo a něco to o nich vypovídá. Proč ale neodpověděla Přísaha? Od nového politického hnutí, které se pro úspěch ve volbách nutně musí vymezovat vůči všelijakému neřádstvu, by se dal čekat spíše opak. V jeho programu (zde) ovšem nic na téma svobody slova a cenzury není. Že by na toto téma pan Šlachta zapomněl? Nebo míří na voliče, pro které to není důležité?

Ale zpět k otázkám a odpovědím. Nemá smysl je tu opakovat a podrobně rozebírat. Podle mne odpovídali rozumně a smysluplně (a v podstatě i obdobně) zástupci ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TSS, zatímco ti z SPD a z VB se předháněli v razanci (přičemž vysoko na body vyhrál ten druhý) a KSČM se starostlivost o svobodu slova tak nějak nedá věřit.

Nicméně u jedné odpovědi (respektive její části) stojí za to se zastavit. Hned na první otázku „Pokud máte ve volebním programu obranu svobody projevu, jaké konkrétní kroky chystáte?“ odpověděl totiž (mimo jiné) pan Patrik Nacher (ANO) toto:

Je veskrze paradoxní, že bod programu – svoboda beztrestně vyjadřovat odlišný názor – má politický subjekt ve volebním programu v roce 2021.

Je totiž děsivé, jak je tato poznámka pravdivá. Jak je možné, že tři desetiletí po „sametu“ opět řešíme obranu svobody slova? Ta byla jedním z témat prvních svobodných voleb po pádu komunismu v roce 1990. V té době již však byla cenzura zrušená, a tak šlo především o potvrzení toho, že k tomu došlo v souladu s vůlí voličů. Od té doby bylo toto téma upozaděno. Důvod byl jednoduchý. Svoboda slova a neexistence cenzury se staly záležitostmi tak samozřejmými a nezpochybnitelnými, že nikoho ani nenapadlo se něčím takovým zabývat.

A tak pokud chceme zjistit, kdy naposledy se u nás za svobodu slova opravdu bojovalo, musíme se vrátit v čase ještě o rok zpět. Konkrétně do června 1989, kdy spatřila světlo světa petice „Několik vět“ (zde). Svobodě slova v ní byl věnován bod 4, který zněl takto:

Aby byly sdělovací prostředky i veškerá kulturní činnost zbaveny všech forem politické manipulace a předběžné i následné skryté cenzury a otevřeny svobodné výměně názorů a aby byly legalizovány sdělovací prostředky, působící dosud nezávisle na oficiálních strukturách.

Soudruzi to samozřejmě nechtěli nechat jen tak, a tak ÚV KSČ rozeslal na své sekretariáty dálnopis (zde), ve kterém je instruoval, jak čelit „demagogii mající manipulovat veřejnost“ (zajímavé, jak některé slovní obraty ani po 30 letech nezestárly), kterou petice podle něj obsahovala. Na požadavek odstranění cenzury a zajištění svobody slova reagoval (mimo jiné) takto:

... Pod požadavkem svobodné výměny názorů a legalizace sdělovacích prostředků tzv. nezávislých struktur se skrývá snaha uvolnit prostor pro otevřené útoky proti socialismu v tisku ... Tzv. nezávislé skupiny se chtějí zmocnit pozic ve sdělovacích prostředcích, aby mohli manipulovat veřejným míněním, jak to ukázaly zkušenosti z let 1968 – 1969 ... Pomlouvají nás ze skryté cenzury ...

Když pomineme přeci jen již trochu archaický slovník, nepřipadá vám ta argumentace poněkud povědomá? Stačí jen prohodit slovíčka. Místo „socialismu“ dát třeba „menšiny“ a místo „tisku“ dát „internet“ a máte před sebou typické vyjádření nějakého samozvaného „bojovníka proti nenávisti, dezinformacím a lžím“, kterých se v poslední době vyrojilo opravdu požehnaně.

Existence svobody slova, a především její praktické dodržování, je jakýmsi lakmusovým papírkem toho, nakolik je svobodná i daná společnost. Její přeměna v nesvobodnou pak probíhá buď rázně (takříkajíc „přes noc“), nebo postupně. V prvním případě je často provázena nějakým násilím, zatímco v tom druhém jde o změnu plíživou a nenápadnou, kdy jsou jednotlivá opatření oklešťující svobodu dávkována, přičemž se vše samozřejmě děje ve jménu „budování Dobra“. A nezřídka těmto krokům část společnosti dokonce tleská.

Jedním z prvních těchto opatření je právě postupné omezování svobody slova a zavedení nějaké (byť neoficiální) formy cenzury. Prvotním signálem toho, že něco není v pořádku, je tlak na používání specifického slovníku „přijatelných“ výrazů (v našich podmínkách se mu říká „slovník politické korektnosti“) a vydefinování „správného“ názoru na jednotlivá společenská témata. Ti, kteří jej odmítají slepě přejímat a přicházejí s názory oponentními, jsou pak ostrakizováni a je snaha je z veřejné debaty vyloučit. Vžil se pro to termín „cancel culture“ (psala jsem o tom zde).

Pravda, s těmito jevy se v současnosti setkáváme především v zemích na západ od nás (například zde, zde nebo zde). To však neznamená, že nebezpečí ztráty svobody slova reálně nehrozí i nám. Proto je dobře, že si to uvědomují i politici. Alespoň tedy někteří. Pokud totiž dopustíme, aby zaznívaly jen názory „správné“ a ty „nesprávné“ byly potlačovány (neřkuli tomu budeme ještě tleskat), tak se jednoho nepěkného dne probudíme a zjistíme, že nám zůstala už jen jedna jediná názorová „svoboda“ – „svoboda bezvýhradně souhlasit“...

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 30.9.2021 9:01 | karma článku: 40.44 | přečteno: 1294x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Zelený tunel

Zhruba stovka měst ze zemí EU se před časem zavázala, že do roku 2030 dosáhnou tzv. „uhlíkové neutrality“. Ovšem poté, co „dozněl potlesk na otevřené scéně“ a svoje plány začaly uvádět v život, přišla srážka s realitou.

24.11.2022 v 9:01 | Karma článku: 42.85 | Přečteno: 2478 | Diskuse

Kateřina Lhotská

A kdy bude demonstrace i pro ostatní?

Stalo se už tradicí, že se téměř žádné významné výročí neobejde bez demonstrací stoupenců či odpůrců čehokoliv. Naposledy jsme to zažili 28. října, kdy se takto prezentovali zastánci obou krajních názorů na (ne)činnost naší vlády.

17.11.2022 v 9:01 | Karma článku: 44.96 | Přečteno: 4220 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Přestaňme už socialismu říkat tržní ekonomika

Po 40 let se u nás „budoval“ socialismus. Dopadlo to bledě a naši ekonomiku to přivedlo téměř cu grunt. Po roce 1989 jsme tedy začali rozvíjet tržní hospodářství. Jenomže jsme z této cesty sešli a máme tu zpátky socialismus...

10.11.2022 v 9:01 | Karma článku: 45.40 | Přečteno: 4169 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Kam se poděly osobnosti?

Při pohledu na seznam prezidentských kandidátů byste marně hledali nějakou výraznou osobnost. Tedy někoho, kdo dokáže lidi oslovovat a získat svým charizmatem. Volby se zkrátka stávají soutěží v disciplíně „kdo vadí nejméně“.

27.10.2022 v 9:01 | Karma článku: 44.13 | Přečteno: 3231 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Filip Vracovský

Socialismus v žaludku

Ponechme stranou ideologii a bídu, či naopak jistoty které nám tato doba přinesla. Podívejme se do zpětného zrcátka z trošku jiného úhlu....

27.11.2022 v 9:28 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 717 | Diskuse

Karel Trčálek

Jaromír Nohavica nastavil svým novým šlágrem pravdivé zrcadlo především sám sobě

Básnici jsou svědomím národa, a čím větší jsou tito básnici, tím i větším svědomím jsou národa, z čehož zákonitě vyplývá, že svědomí Jaromíra Nohavici jako našeho největšího národa musí být bezedné

27.11.2022 v 9:20 | Karma článku: 17.09 | Přečteno: 318 | Diskuse

Lubomír Stejskal

MS v Kataru: Nalijme si čistého vína

Dodám: izraelského. Dva účastníci šampionátu z Izraele, novinář Raz Schechnik a fotoreportér Oz Moalem, kteří pokrývají šampionát pro sever Ynet, potvrdili syrovou pravdu. Jak moc je Izrael v arabském světě nenáviděn.

27.11.2022 v 9:19 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 209 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Podivuhodná noc - adventní povídka

Dnes je první neděle adventu. Období, zakončené podivuhodnou nocí, v níž se dějí zázraky - věci, jež jsou za zrakem našeho chápání. Ať se nám všem navzdory okolním okolnostem vydaří.

27.11.2022 v 8:53 | Karma článku: 9.55 | Přečteno: 116 | Diskuse

Josef Nožička

Nohavica svým novým songem nastavil některým osobám nemilé zrcadlo

Nový hit písničkáře Jaromíra Nohavici "Počkáme, co řekne" vyvolal v médiích i na sociálních sítích zbytečně moc emocí.

27.11.2022 v 8:10 | Karma článku: 37.13 | Přečteno: 948 | Diskuse
Počet článků 227 Celková karma 42.92 Průměrná čtenost 5315

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Žena vypadá jako divoženka, muži jsou jejím vzhledem fascinováni

Umělkyně, modelka i pornoherečka si říká Annuschkatz a na svém těle má tolik tetování, že už je jen málokde vidět její...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Nelituji toho, že jsem kdysi pila, říká sestra Jiřího Korna. Žila i na ulici

Yvetta Kornová (60) promluvila o alkoholismu a svěřila se, že plánuje svatbu. Známá dětská herečka a sestra zpěváka...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...