Klimatický konsenzus 99,9 %! A není to málo?

18. 11. 2021 9:01:55
Časopis Environmental Research Letters zveřejnil závěry studie, podle které existuje 99,9 % vědecký konsenzus na tom, že příčinnou klimatické změny jsou emise CO2 vypouštěné člověkem. 99,9 % je hodně. Až to vyvolává pochybnosti.

Ti, co zažili minulý režim, si možná pamatují, že tehdejší volby pravidelně končily zvolením navržených kandidátů Národní fronty, kteří při nich dostávali téměř 100 % hlasů voličů. Soudruzi to tenkrát vydávali jako důkaz toho, jakou má jejich politika ve společnosti mohutnou podporu. Že skutečnost byla značně rozdílná, asi netřeba zdůrazňovat.

Obdobně je i výsledek zmiňované studie (zde), podle které se 99,9 % vědců shoduje na tom, že za klimatickou změnou stojí činnost člověka, vydáván za důkaz pravdivosti této teorie. Čímž se pochopitelně otevírají dveře úvaze, že když tedy člověk klimatickou změnu způsobil, dokáže jí i zvrátit. Tedy pokud zainvestuje obří částky do projektů „poroučení větru a dešti“. Je však zmiňovaná studie dostatečně objektivní, aby bylo možné k takovému závěru dojít, nebo jde jen o další dokument vytvořený podle schématu „výsledek je předem dán, teď ho jen zdůvodnit“?

Ten 99,9 % konsenzus působí na první pohled podezřele. Taková výrazná názorová shoda totiž dodnes nepanuje ani u takové záležitosti, jako je třeba Darwinova evoluční teorie (zde). Nechce se proto věřit tomu, že by u tak komplexní a relativně nové problematiky, jakou změna klimatu nepochybně je, neexistovaly mezi vědci různé názory a teorie.

Abychom zjistili, zda tvrzení o 99,9 % vědeckého konsenzu odpovídá opravdu realitě, je třeba se popídit po tom, jak vlastně autoři dané studie k tomuto číslu došli. Uvádějí, že vycházeli z textů 88 125 recenzovaných článků z let 2012 až 2020 publikovaných v anglickém jazyce, které se zaměřovaly na problematiku změn klimatu a jsou uloženy v databázi portálu Web of Science (zde). Navázali tak na obdobnou studii textů z let 1991 až 2012, která konstatovala konsenzus „jen“ 97 %.

Podmínkou pro zařazení nějakého článku do analýzy bylo tedy to, že musel být recenzovaný. Není sice zmíněno, kolika experty na danou oblast, ale obvyklá praxe je, že by měli být dva. Cílem recenzování článků je v obecném případě zabránit snížení prestiže odborných časopisů a portálů tím, že by do nich pronikaly články, které nejsou na patřičné vědecké úrovni a neodpovídají stupni teoretického poznání v dané oblasti. Na jednu stranu je to samozřejmě užitečná praxe, protože se tím odfiltrují práce amatérské a zjevně chybné. Na druhou stranu ovšem tento princip brání některým novým myšlenkám a teoriím v prosazení se do odborné diskuze, pokud jsou s převládajícím vědeckým názorem v rozporu. S jistou nadsázkou si troufám říci, že Darwin by to tak měl dnes s prosazením své evoluční teorie možná mnohem těžší než v polovině předminulého století.

Pokud tedy zmiňovaná studie vycházela pouze z recenzovaných článků v anglickém jazyce, lze předpokládat, že poměr těch, které připouštějí jinou příčinu změn než antropogenní, byl nižší, než kolik jich je ve skutečnosti ve světě publikováno. Vedle těch neanglicky psaných se do ní část textů nedostala zkrátka kvůli tomu, že je recenzenti „zařízli“ pro jejich „nevědeckost“ a „nerespektování posledních poznatků vědy“. Vzhledem k menšímu zastoupení ve vědecké komunitě těch, kteří odmítají antropogenní příčinu změn klimatu, je totiž pravděpodobné, že recenzenty jejich článků se stávají obvykle vědci, kteří teorii o zapříčinění změn člověkem naopak podporují. Ze stejného důvodu se pak logicky dostává větší prostor článkům, které s antropogenní příčinnou změn klimatu souhlasí. Projevuje se tak tzv. efekt „komnaty ozvěn“ (zde), kdy si lidé se stejnými názory své postoje vzájemně potvrzují, kdežto ty, které jim odporují, odmítají.

Analýza tak neprobíhala na reprezentativním vzorku článků, ale jejich výběr byl předem ovlivněn tím, že zastupovaly jenom jednu názorovou skupinu. Nešlo však o explicitní vyloučení článků antropogenní příčinu změn klimatu popírající (nikdo neřekl, že se musí ze studie vyřadit), ale vyplývá z chybně zvolené množiny příslušných textů dané omezením pouze na články recenzované, a navíc publikované pouze v anglickém jazyce. Vzhledem k tomu je pak zbytečné posuzovat i zbytek analýzy a hodnotit, zda byly použity správné metody, či zda byly její výstupy korektně zpracovány. Šlo už totiž jen o „přesné operace s nepřesnými daty“.

Nabízí se samozřejmě námitka, zda by zařazením nerecenzovaných článků do studie nedošlo k tomu, že by byly analyzovány i texty, které nároky na vědecký přístup opravdu nesplňují. A zda by tedy nebylo tak jako tak nutné každý text posoudit, zda je možné jej do zkoumané databáze zařadit a provést tak vlastně jejich recenzování jinou formou. Tato námitka je na místě. Pak je však otázkou, zda je zvolená metoda analýzy publikovaných textů pro zjištění rozložení názorů ve vědecké komunitě vůbec vhodná. Dle mého soudu nikoliv a myslím, že by bylo vhodnější použít třeba formu anonymního dotazování.

Celé to kouzlo „99,9 % konsenzu vědců na antropogenní příčině klimatických změn“ tedy spočívá v chybě při zpracování studie dané špatně zvolenou množinou analyzovaných článků. Ta totiž vznikla způsobem, který ty obsahující jiné názory prakticky vylučoval. Kromě toho se pro tento účel jeví jako nevhodná i samotná metoda analýzy publikovaných textů. Závěry, ke kterým došel analytický tým, je tedy třeba hodnotit jako neobjektivní.

Je tedy studie dokumentem vzniklým stylem „výsledek je předem dán, teď ho jen zdůvodnit“? Těžko říci, ale špatně zvolená metoda a nesprávný výběr dat jsou tak školácká pochybení zavánějící až účelovostí, že nelze vyloučit, že to tak nějak nebylo...

Autor: Kateřina Lhotská | čtvrtek 18.11.2021 9:01 | karma článku: 41.00 | přečteno: 1423x

Další články blogera

Kateřina Lhotská

Vypnutí webů bylo protiprávní

Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.

22.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 40.76 | Přečteno: 1153 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Zelené kádrování

Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.

8.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 39.96 | Přečteno: 983 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Honit dnes komunisty je poněkud zpozdilé

Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.

1.3.2024 v 9:01 | Karma článku: 40.53 | Přečteno: 998 | Diskuse

Kateřina Lhotská

Nařčení z přípravy „vyhnání migrantů“ stojí na vodě

Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?

23.2.2024 v 9:01 | Karma článku: 41.71 | Přečteno: 1117 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 275 Celková karma 41.98 Průměrná čtenost 5036

Jsem člověk snažící se používat hlavu i jinak, než aby mu jen nepršelo do krku. Třeba aby bylo kde nosit náušnice.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...