I jiní prezidenti odmítali jmenovat ministry
Nikdo sice jméno toho, kdo je tím pro prezidenta nepřijatelným kandidátem, oficiálně nepotvrdil, ale s největší pravděpodobností má jít o Piráta Jana Lipavského, který aspiruje na usednutí do šéfovské sesle na ministerstvu zahraničí. Pokud tomu tak opravdu je, postoji prezidenta rozumím. Obava, že by za jeho ministrování utrpěly dlouhodobě budované vztahy s našimi partnery, se mi totiž jeví jako důvodná. Především ty s Izraelem jako jediným demokratickým státem na Blízkém východě. A pak taky s Čínou jako druhým nejdůležitějším hospodářským partnerem pro naši zemi.
Piráti jsou totiž tak nějak latentně antisemitští, jak už to ostatně u extrémní levice bývá. Někdy se však neuhlídají a protiizraelskými postoji se netají. Třeba když na jejich (ex)kandidáta na senátorské křeslo Tomáše Tožičku prasklo, že maloval haknkrajc do Davidovy hvězdy (zde). Nebo když pražský primátor Zdeněk Hřib pro změnu odmítl podpořit Izrael v boji proti palestinským teroristům vyvěšením jeho vlajky na budově magistrátu. Nakonec to udělal alespoň jeho koaliční partner. Byť poněkud „partyzánsky“ (zde). Je zajímavé, že s vyvěšováním jiných vlajek přitom pan primátor problém nemá a s tou duhovou se dokonce i ochotně vyfotil (zde). S otevřeně protiizraelskými postoji se pak netají ani sám pan Lipavský a někteří další Piráti (zde). To zkrátka není dobrý vklad do budování přátelských vztahů s židovským státem.
Ohroženy by nejspíš byly i naše vztahy s Čínou. Ty jsou, pravda, na jedné straně možná až příliš vstřícné. Což se na stranu druhou snaží vyvažovat někteří naši politici tím, že si hrají na Tchajwance, nebo hrozí Číňanům pěstičkou z pražského magistrátu (zde). I když tyto kroky působí spíše komicky, směšné by přestaly být, pokud by podobné signály vycházely i z Černínského paláce. Vzhledem k tomu, že je Čína strategickým partnerem pro naše hospodářství (po Německu druhým nejdůležitějším zde), by pro nás totiž každé vážnější narušení vztahů mohlo znamenat docela velký problém. Chtělo by to se zkrátka k této zemi chovat pragmaticky. Jako to ostatně dělají i jiné země „západu“. Tedy občas sice odrecitovat „povinnou“ formulku o lidských právech, kterou beztak Číňané pouští jedním uchem dovnitř a druhým ven, ale řešit především byznys a další záležitosti, na kterých lze najít shodu.
Ale zpět k samotnému (ne)jmenování pana Lipavského ministrem zahraničí. Jakožto právní laik si netroufám posuzovat, zda formulace odstavce (2) článku 68 Ústavy: „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.“, ukládá prezidentovi povinnost navrženého ministra jmenovat, nebo zda se tím míní pouze to, že si hlava státu nemůže obsazovat ministerstva, jak se jí zamane. Výkladů od rozličných „expertů“ existuje sice celá řada, ale obvykle se z nich dá poznat jenom to, zda je jejich autor příznivcem Miloše Zemana nebo jeho odpůrcem.
Současný prezident však není ani zdaleka prvním, který takto „komplikuje“ předsedovi vlády život. Třeba Václav Klaus, který obdobně natahoval Jiřího Paroubka, když odmítl jmenovat ministrem zdravotnictví Davida Ratha. Vadilo mu, že je zároveň prezidentem České lékařské komory (zde). Pan Rath se tak stal ministrem až poté, co se své funkce v čele komory vzdal. A Václav Klaus se cukal i když mu Petr Nečas předložil návrh na jmenování Karolíny Peake na post šéfové ministerstva obrany (zde). Pak sice ustoupil, ale nakonec se ukázalo, že jeho pochybnosti byly oprávněné. Karolina Peake totiž vydržela jako ministryně pouhých osm dní (zde)…
„Kývačem“ ohledně jmenování ministrů nebyl ani Václav Havel. Ten měl problém s kandidátem na ministra průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem, kterého navrhoval paradoxně právě Miloš Zeman. Asi nepřekvapí, že tenkrát zastával na právo prezidenta vetovat ministra poněkud odlišný názor (zde). Václav Havel sice nakonec ustoupil, ale svoji nevoli vůči panu Grégrovi vyjadřoval otevřeně i dál (zde). Kromě jiného se mu nelíbilo, že prosazoval dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Tehdejší prezident naštěstí neuspěl. Dokážete si představit, v jakých problémech bychom dnes byli, kdyby tenkrát svůj názor prosadil?
Pravda, jak Václav Havel, tak i Václav Klaus nakonec navržené ministry jmenovali, zatímco v případě Miloše Zemana se nejspíš nedá s nějakým „ústupem z pozic“ příliš počítat. Své o tom ostatně ví Andrej Babiš, který v minulém volebním období nepořídil s návrhy na jmenování pana Pocheho na post ministra zahraničí a pana Šmardy, který se měl stát ministrem kultury. Podle mne však nelze postavení Miloše Zemana a obou Václavů úplně srovnávat. Současný prezident byl totiž zvolen v přímé volbě, a tak je dle mého soudu jeho mandát přeci jen o něco silnější, než jaký měli jeho předchůdci. Byť v Ústavě jeho větší váha formálně zakotvena není.
V naší historii se však objevuje ještě jeden prezident, přes jehož slovo při sestavování vlády „nejel vlak“. Byl jím Tomáš Garrigue Masaryk. Po celou dobu jeho prezidentování totiž vykonával funkci ministra zahraničí Edvard Beneš, se kterým ho pojily dlouholeté přátelské vztahy. Nejspíš právě díky nim mohl sedět v čele zamini i v letech 1925-29, kdy jeho národní socialisté skončili v opozici (zde). A to by bez „hradní tlačenky“ šlo asi jen těžko. Dokážete si představit, že by se něco podobného mohlo stát dnes? Tedy, že by Miloš Zeman přišel s kategorickým požadavkem, aby se ministrem zahraničí ve vládě Petra Fialy stal Andrej Babiš? To by byl virvál...
Odmítání jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí není zkrátka nic výjimečného a současná hlava státu tak v podstatě jen navazuje na „tradici“ svých předchůdců. I když jeden z nich z ní vlastně přeci jen vybočuje. Tedy když pomineme pana doktora Háchu a prezidenty komunistické, kteří seděli na Hradě v dobách, kdy dostávala demokracie na frak a vlády se vytvářely poněkud „nestandardně“. Tou výjimkou je Edvard Beneš, který jmenoval každého, koho mu předseda vlády navrhl. Bohužel včetně těch, které mu předložil Klement Gottwald v únoru 1948. Jaké to mělo následky, je notoricky známo...
Pravda, jmenováním pana Lipavského nebo jiného Piráta na zamini žádná „diktatura progresivismu“ nezačne. Ta se ostatně šíří úplně jinými cestami. Nicméně se obávám, že tento krok může naší zemi výrazně poškodit politicky i ekonomicky a zkomplikovat dlouhodobě budované vztahy s některými z našich důležitých partnerů. A tak moc nerozumím tomu, že když už se chtějí ostatní strany vznikající vládní koalice dobrovolně paktovat s extrémní levicí, proč jí svěřují tak důležité ministerstvo, jakým zamini bezpochyby je. Jmenovat Piráta jeho šéfem je totiž totéž, jako udělat pyromana hlídačem muničního skladu. Pravděpodobnost exploze se blíží jistotě a otázkou je pouze to, kdy k ní dojde a jaké budou její následky...
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
Mohly by hlídat tisíce dětí. Většině z dětských skupin ale stát nedá peníze
Premium Míst pro děti ve školkách je zoufalý nedostatek. Státu se pro letošek přihlásilo 180 lidí z...
Pozemek 1028 m2 vhodný pro výstavbu rodinného domu, Machová, okres Zlín
Machová, okres Zlín
3 410 000 Kč
- Počet článků 279
- Celková karma 39,57
- Průměrná čtenost 4969x