EU otevírá cenzuře dveře dokořán
Ony jsou ty návrhy vlastně dva – nařízení o digitálních službách (plně znění zde) a nařízení o digitálním trhu (plné znění zde). V obou případech jde o „nařízení“, tedy o regulaci, která je pro všechny členské státy závazná a přímo použitelná. Nepodléhá tak nutnosti implementace do legislativy jednotlivých členských zemí EU, ale platí automaticky (zde). Jinak řečeno, jak bruselská vrchnost rozhodne, tak to bude, aniž by na tom mohli naši zákonodárci cokoliv změnit.
Druhé z obou nařízení si klade za cíl zavést jednotnou regulaci v oblasti elektronického obchodu, takže přímou hrozbou pro omezení svobody slova zřejmě není. Což ovšem neplatí pro to první – nařízení o digitálních službách, jehož hlavním předmětem je právě regulace obsahu informací šířených prostřednictvím „velkých digitálních platforem“. Těmi jsou ty, jejichž služeb využívá více než 10 % uživatelů ze zemí EU. Spadnou sem tedy všechny velké sociální sítě a další platformy, jako je například Facebook, LinkedIn, Twitter, Google, Instagram nebo YouTube.
Jejich provozovatelům se jednak dává za povinnost odstraňovat „nezákonný obsah“ a jednak možnost jít i nad rámec této povinnosti, definovat si vlastní samoregulační pravidla a na jejich základě odstraňovat také obsah „škodlivý“. V prvním případě je to jasné a neoddiskutovatelné. „Posílat někoho do plynu“ a podobná svinstva je zkrátka jednou protiprávní a je jedno, zda to dotyčný huláká na náměstí nebo hustí do lidí prostřednictvím tištěných médií, televizního vysíláním nebo internetu. Kontroverze ovšem vyvolává definice toho, co to vlastně ten „nezákonný obsah“ je:
„…jakékoli informace, které samy o sobě nebo ve vztahu k určité činnosti včetně prodeje zboží nebo poskytování služeb nejsou v souladu s právem Unie nebo právem některého členského státu, a to bez ohledu na přesný předmět či povahu tohoto práva.“
Jde tedy o cokoliv, co je „nezákonné“ v libovolné členské zemi bez ohledu na to, z jakého titulu tato „nezákonnost“ vyplývá. Tedy i takový obsah, který je třeba v Česku legální, pokud jej jiná členská země za „nezákonný“ považuje.
Podobné kontroverze pak vyvolává také možnost odstraňovat i obsah „škodlivý“. Výklad tohoto pojmu, na rozdíl od toho „nezákonného“, v celém dokumentu totiž vůbec definován není. Bude tedy nejspíš na jednotlivých platformách a jejich samoregulačních pravidlech, čím jeho význam naplní. Mají přitom vycházet z pravidel a mechanismů stávajících. Jenže ty jsou obvykle natolik vágní a gumové, že poskytují poměrně širokou paletu možností jejich výkladu.
„Nezákonný“ i „škodlivý“ obsah pak bude moci provozovateli platformy nahlásit v podstatě kdokoliv. Návrh ovšem definuje tzv. „důvěryhodné oznamovatele“, jejichž hlášení mají být vyřizována přednostně. Budou je moci jmenovat orgány veřejné správy dané země. Kdo jimi asi bude? Obávám se, že půjde především o neziskovky šířící progresivistické bludy o 56 pohlavích nebo nutnosti ve jménu boje za „záchranu klimatu“ spáchat ekonomickou sebevraždu. Ty pak budou nahlašovat každý zveřejněný názor, který není v souladu s jejich viděním světa. Ostatně řada z nich už v tom má bohatou praxi.
Dalším kontroverzním bodem návrhu je ustanovení, že jednotliví provozovatelé digitálních služeb mají podléhat regulaci té země, ve které jsou v EU registrováni. Pokud tedy sídlo v Unii nemají, budou si ho muset zřídit. Třeba takový Facebook už zapsán je, a to konkrétně v Irsku (zde). Bude tedy podléhat tamní jurisdikci a „provinění“ českých uživatelů se budou posuzovat podle ní. Což je docela dost na hlavu. Dokážete si představit, co se asi bude dít, až se bude v Irsku dovolávat spravedlnosti našinec, kterému smazali video z velikonoční pomlázky kvůli tomu, že zobrazuje „nezákonné násilí na ženách“? Nebo až někdo napíše, že „manželství je svazkem mezi mužem a ženou“ a nějaký novodobý svazák označí jeho příspěvek jako „nezákonný“ na základě toho, že některé země uznávají i „manželství“ mezi osobami stejného pohlaví?
Je otázkou, proč vlastně toto nařízení vzniklo. Stávající regulace postihující zveřejňování nezákonného obsahu totiž funguje poměrně dobře. Ten, kdo „posílá někoho do plynu“ nebo třeba zveřejňuje dětskou pornografii, vyfasuje prostě flastr a je to tak správně. Neúčinnost nebo nedostatečnost stávající legislativy tím pravý důvodem tedy nejspíš nebude. Dle mého soudu z toho zkrátka čouhá snaha bruselské vrchnosti omezovat svobodu projevu jako palec z děravé ponožky. Byť se ohání tím, jak jí její zachování leží na srdci:
„Návrh usiluje o podporu odpovědného chování a náležité péče poskytovatelů zprostředkovatelských služeb, aby bylo zajištěno bezpečné online prostředí, které občanům Unie a ostatním stranám umožní svobodně uplatňovat jejich základní práva, zejména svobodu projevu a informací.“
Podle mne to jsou však jenom kecy. Pokud totiž někdo vytvoří normu, která přímo nabádá k tomu, aby se jejím jménem porušovalo to, co on sám výslovně deklaruje, že chce ochraňovat, tak buď trpí jistou (korektně řečeno) mentální insuficiencí a není tedy schopen dohlédnout důsledky svého jednání, nebo naopak ví moc dobře, co dělá, a jenom nás má za hlupáky.
Co myslíte, která varianta platí?
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Bez krytí celníky by Březinova skupina nefungovala, řekl žalobce v závěrečné řeči
Soudní projednávání vynášení informací z Celní správy členům tak zvané lihové mafie se dnes dostalo...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Emigrantovi v USA pomohl s důchodem archiv StB, našli v něm doklad o zaměstnání
Seniorovi žijícímu v USA pomohl s důchodem v ČR archiv Státní bezpečnost (StB). Právě v něm totiž...
U Prahy vykolejil v zatáčce osobní vlak. Jel 100 km/h, strojvedoucí v něm nebyl
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Klempíř - Pokrývač do Německa
Arcon Personalservice GmbH
nabízený plat:
75 260 - 90 320 Kč
- Počet článků 279
- Celková karma 39,86
- Průměrná čtenost 4969x