Za Babiše bylo líp

Před několika dny se v Česku objevily billboardy s heslem „Za Babiše bylo líp“. Staly se terčem mnoha parodií i kritiky. Jsou však neklamným znamením toho, že se už zase blíží nějaké volby a že předvolební kampaň právě začala.

Z pohledu čistě marketingového jde o povedený počin. Ústřední heslo budí vášně a o kampani se tak díky tomu hovoří. Provokativní znění zkrátka zafungovalo, odpůrci Andreje Babiše spolkli tuto návnadu i s navijákem a udělali jí tak „promotion“ úplně zadarmo. Pravdou je, že u negativních kampaní to jde poměrně snadno. A taky to mnohem lépe zabírá. Kritika se totiž dá postavit na jednoduchých heslech, zatímco vysvětlovat nějaký program je vždy složitější a zdaleka ne každý ho pobere. Na podobném principu byla ostatně založena i kampaň „Stop Babiš“.  

Oprostěme se však od marketingových pouček a podívejme se na ústřední heslo „Za Babiše bylo líp“. Výrok je to pravdivý. Za jeho vlády totiž nezuřila za humny válka, ceny byly příznivější, ekonomice se i přes problémy s covidem docela dařilo a chystala se nadechnout k rychlému růstu. Nic z toho však už dnes neplatí. Válka totiž slibně se rozjíždějící hospodářství brzdí, panuje nejistota ohledně zásobování energetickými surovinami, trápí nás dvojciferná inflace a všichni chudneme. A tak přestože covid zkrotnul, líp zkrátka není.

Základní sdělení onoho výroku je však podle mne jiné. Ve skutečnosti je jím totiž myšleno „Kdyby byl dnes u moci Babiš, bylo by líp“. Na žádná „kdyby“ se samozřejmě nehraje a v politice už vůbec ne. Nicméně si tu otázku, která se přímo nabízí, položme. Bylo by opravdu líp? To nikdo neví. Ale pokusme si představit, co by asi dělala minulá vláda za současné situace. Podle mne nic dramaticky odlišného. Příčiny aktuálních potíží jsou totiž v okolnostech, které vláda ovlivnit neumí a může tak pouze mírnit jejich dopady. Navíc si jsou oba kabinety ve svém konání v podstatě velmi podobné. Jenom si jejich politici prohodili vládní a opoziční roli.

V praxi se totiž kroky a stanoviska stran a hnutí neřídí až tak moc jejich „zásadami“, ale především oportunismem. A tak to, co kritizovala minulá opozice na krocích tehdejší vlády, dnes v nové roli sama činí a současná opozice přebírá její předchozí argumentaci. Bylo to vidět třeba při schvalování pandemického zákona a obstrukcích, které s tím byly spojené. Když současná koalice seděla v opozičních lavicích, neváhala tento nástroj použít a hájila jeho demokratičnost (zde). A když pak sama okusila, jak tento chlebíček chutná, reagoval na to pan premiér Fiala slovy, že ho to … (zde). No však víte, co řekl… Platí to samozřejmě i obráceně. Hnutí ANO v době, kdy bylo ve vládě, obstrukce kritizovalo, ale když je v opozici, tak k nim bez váhání sahá (zde).

K obdobným názorovým obratům pak došlo i v jiných otázkách. Tak například když v rámci covidových opatření připravovala vláda Andreje Babiše kompenzace pro podnikatele, tehdy opoziční ODS požadovala jejich rychlé a plošné zavedení, přičemž kritizovala, že příspěvky jsou příliš malé (zde). Nyní, když sama sedí ve vládě a má rozhodovat o pomoci lidem, kteří nezvládají současnou drahotu, tak plošná opatření naopak odmítá a každou korunu dvakrát obrací. Což jí dává současná opozice pořádně „sežrat“. Ono se to zkrátka dobře kibicuje, když má odpovědnost někdo jiný.

Jak už je při změně vlády tradicí, svaluje nový kabinet vinu za problémy na ten předchozí. Kupříkladu tvrdí, že nárůst inflace byl z velké části způsoben tím, že minulá vláda za covidu „rozdávala“ peníze. Čímž prý vytvořila převis poptávky nad nabídkou, v důsledku čehož rostly ceny (zde). Toto tvrzení však má jednu zásadní vadu na kráse. Není podpořeno „tvrdými“ daty. Nepochybně by se to totiž odrazilo jako nějaká „anomálie“ ve vývoji tržeb. Ty vloni rostly (bez očištění o kalendářní vlivy) o 4,4 % (zde), což je však zhruba srovnatelné s obdobím před covidem (růst o 4,8 % v 2019 i v 2018 a 5,6 % v 2017) a výrazně víc než v roce 2020, kdy tržby o 0,6 % poklesly (zde). V roce 2020 tedy lidé spotřebu odložili (česky řečeno šetřili), zatímco v roce 2021 ji doháněli. Za část růstu tržeb pak mohla i rostoucí inflace, která se začala projevovat někdy kolem poloviny loňského roku.

Pokud však lidé „rozdané“ peníze nerozfofrovali v obchodech, kam se tedy poděly? Odpověď zjistíme při pohledu na vývoj úspor. Podle ČSÚ (zde) byly totiž na konci roku 2021 vyšší o 287 miliard v porovnání s rokem 2019 (tedy s obdobím před covidem). Což je nárůst, na který bylo dříve třeba pěti let (zde). Podle všeho se tedy ukazuje, že vláda Andreje Babiše sice peníze „rozdávala“ více, než by bylo zdrávo, ovšem lidé je neutráceli, uložili si je a při současné drahotě z těchto úspor nejspíš zase začnou čerpat. Rozhazování minulé vlády tedy na inflaci zásadní vliv nemělo, ale lidem mimoděk pomůže se s ní vyrovnat.

To ovšem neznamená, že je kabinet Andreje Babiše ve všem nevinně. Minimálně by totiž potřeboval vykrákat za uši za to, jak podcenil otázku naší energetické bezpečnosti. Že se můžeme v nejbližší době ocitnout bez plynu, je totiž především jeho vina. Současná vláda se snaží situaci napravit. Pochvalu zaslouží za průběžné doplňování zásobníků. Vedle toho vyjednává s Polskem o možnostech napojení se na jejich plynovod (zde). Ovšem kromě hledání cest, jak situaci řešit za několik let, je třeba nezapomínat ani na to, co nás trápí akutně. V tuto chvíli má totiž největší prioritu rychlé zajištění dodávek plynu pro případ výpadku toho ruského. Na „evropské řešení“ se spoléhat nedá, protože se ukazuje, že v EU pojede každý sám na sebe (zde). Takže nezbývá než shánět plyn „kde se dá“ (je-li vůbec kde) a dopravit ho k nám „jak se dá“ (je-li vůbec jak). Nejsem však přesvědčena, že v této otázce dělá vláda maximum. Zatím totiž připomíná řidiče, kterému se v noci někde v pustině porouchá auto a on místo, aby sháněl pomoc, přemýšlí o tom, jak našetřit na nové.

Krizové řízení zkrátka vládě moc nejde a v této disciplíně je Andrej Babiš nepochybně lepší. Umí využít svoje manažerské zkušenosti, zatímco v současném kabinetu nikdo podobně schopný nesedí. Vzpomeňme si ostatně jak rychle dokázala jeho vláda zajistit potřebný zdravotnický materiál poté, co před dvěma lety vypukla pandemie covidu. Tedy v situaci, kdy se po něm sháněl celý svět a výrobní kapacity (především v Číně) nepostačovaly. Pravda, bylo to za nehorázný prachy a nejspíš si na tom někdo pořádně namastil kapsu, ale v té době bylo sehnat alespoň něco docela kumšt. Stejně jako nyní v případě plynu. 

Takto bychom mohli pokračovat i s jinými záležitostmi. Něco zkrátka zpackal předchozí kabinet a ten současný to musí napravovat, v něčem si zase vedl lépe ten minulý. Oba jsou však ve vleku událostí, které mohou ovlivňovat jen velmi málo, a tak se nedá očekávat, že by byl výsledný efekt za potenciální vlády ANO výrazně odlišný než ten, kterého dosahuje kabinet současný. Za Andreje Babiše by zkrátka bylo hůř zhruba stejně jako je za Petra Fialy. I když jeden rozdíl by tu byl.

Po Česku by teď hnutí ANO nerozvěšovalo billboardy „Za Babiše bylo líp“, ale jeho političtí konkurenti s heslem „Za Babiše je hůř“...