Nikoliv více, ale méně Evropy!
Heslo „více Evropy“ není nikterak nové. Před deseti lety si dokonce nechal tehdejší Evropský parlament zpracovat „studii“, jakou hromadu peněz by jeho naplnění přineslo (zde). Je v ní popsáno celkem 24 „příležitostí“ včetně sjednocení fiskální politiky, společné obrany, jednotného dopravního systému či zavedení mezinárodního soukromého práva. U většiny z těchto bodů je vyčíslen i finanční přínos, který měl v úhrnu dělat 800 miliard euro ročně. Při bližším pohledu je však zřejmé, že jde o soubor zbožných přání s benefity vycucanými z prstu. Nicméně k tomu, aby si tehdejší evropská vrchnost řekla o další kompetence, se hodil. Nakonec je však nedostala...
Ale ponechme tento dokument na místě pro něj nanejvýš příhodném, tedy na smetišti dějin. Přišly „nové výzvy“ a s nimi další příležitosti heslo „více Evropy“ oprášit. Ozývalo se takřka při každé větší krizi ve víře, že jeho naplnění je receptem na její řešení. Bylo tomu tak při té migrační před osmi lety, při pandemii Covidu-19 před třemi lety a o posílení pravomocí a o zrušení práva veta si pod záminkou řešení krize energetické přijel vloni říct do Prahy i německý kancléř Olaf Scholz (zde). Nebyl to překvapivý požadavek. Zastupuje ostatně nejmocnější unijní zemi a je normální, že velcí se zkrátka nechtějí s těmi menšími moc párat. O to, podivněji (eufemisticky řečeno) však působí, když se pro něco podobného vysloví vrcholný politik některé z nich. Jako třeba před nedávnem náš prezident Petr Pavel (zde).
Ve skutečnosti však podle mne není volání po „více Evropy“ ničím jiným než snahou dosáhnout „salámovou metodou“ federalizace EU. A pokaždé podle stejného scénáře. Objeví se problém a dříve či později začne někdo volat po „evropském řešení“. Pak se zjistí, že jde o záležitost, která nespadá do kompetence EU, a tak se ozve volání po posílení bruselských pravomocí a hledají se cesty, jak obejít jejich současné nastavení. Když se to nepovede, tak to někdo svede na současný neefektivní způsob rozhodování a prohlásí, že takhle to dál nejde a pokud se chce EU někam posouvat, tak jej musí změnit. Tedy zrušit právo veta a rozhodovat většinově.
O „odkrojení pořádně silného kolečka salámu“ se ostatně pokusil nedávno i Ústavně právní výbor Evropského parlamentu. Předložil totiž zprávu s návrhy, jak konkrétně kompetence národních států oslabit, a naopak posílit pravomoci orgánů unijních (zde). Nechybí samozřejmě ani zrušení práva veta. Znalci bruselských poměrů sice tvrdí, že o nic nejde, že je to pouhá zpráva, a tedy zdaleka ne legislativní návrh. A že za současného rozložení sil nemá taková iniciativa šanci (zde). Ale znáte to o těch jeskyňkách. Jen dva prstíčky strčíme...
Je přitom zřejmé, že čím více pravomocí bude z národních států přesouváno na úroveň EU, tím komplikovaněji se budou společná stanoviska hledat a tím těžkopádnější unie bude. Zájmy a postoje jednotlivých států jsou prostě různé a bude to tak vždycky, a tak s množstvím a rozsahem agend řízených na unijní úrovni bude logicky růst i složitost rozhodování a vyjednávání. Takže ti, co kritizují neefektivitu EU, mají samozřejmě pravdu. Mýlí se však v cestě, kterou ji chtějí zlepšit. Ona totiž nevede přes hledání největšího „společného jmenovatele“ a když se nenajde, tak se některé „zlomky“ škrtnou. Respektive „potížisté“ přehlasují. Cesta vede právě naopak přes hledání minimálního společného zájmu, na kterém se lze shodnout. Tedy opustit mantru, že je třeba z Bruselu řídit úplně všechno, ale naopak z něj zpět na národní úroveň vrátit ty agendy a pravomoci, kde se shoda hledá těžko. A vrátit tak EU původní smysl. Udělat tedy z instituce, které její členové slouží, opět společenství, které naopak slouží jim.
A které zájmy jsou ty společné? Velká většina z nich leží v oblasti hospodářské, ve volném pohybu zboží, kapitálu a pracovních sil nebo třeba i v harmonizaci některých technických norem a podobně. Kde to naopak nefunguje a je tedy na místě vrátit tuto kompetenci zpět na národní státy? Například v zahraniční politice. A jak by to vypadalo v praxi? Nejspíš máme ještě všichni v živé paměti, jak Maďarsko zablokovalo další balíček sankcí vůči Rusku (zde). Ostatně to byla jedna ze situací, kdy zesílilo volání po zrušení práva veta a možnosti „neposlušné“ členské země přehlasovat. Ozývaly se hlasy o nepřijatelnosti vydírání zbytku EU Maďarskem a nebyly výjimkou ani požadavky horkých hlav na to, aby bylo z unie „vyhozeno“. Tento problém by přitom nenastal, pokud by si každá členská země mohla dělat zahraniční politiku plně podle svého uvážení. Ty, které se sankcemi souhlasí, by je prostě zavedly a ty, které jsou proti, by je odmítly. A na politicích každé ze zemí by pak byla odpovědnost jeden nebo druhý krok před svými občany obhájit. Analogicky by se pak mohly členské státy rozhodnout, zda chtějí nadále posílat do Gazy peníze a tvářit se přitom, že tím nepodporují islámské teroristy, nebo zda jakoukoliv finanční pomoc zastaví.
Těch oblastí, ve kterých by neměla evropská vrchnost členským zemím mluvit do jejich věcí je samozřejmě celá řada. Ostatně všichni na vlastní kůži zažíváme, kam vedou „evropská řešení“ v oblasti energetiky a ochrany životního prostředí. Ale nedělejme si iluze, že by EU cestou omezování svých kompetencí šla. Skutečným cílem volání „více Evropy“ totiž podle mne není vytvořit efektivní instituci sloužící členským zemím, ale naopak koncentrovat maximální politickou moc a ovládání penězovodů do rukou unijních politiků. Respektive těch, kteří je mají jako pimprlata na šňůrkách. A ti toho jen tak nenechají...
Ostatně soudím, že EU ve své polisabonské podobě musí být zničena.
Kateřina Lhotská
Důchodová nereforma s jepičím životem
Vláda schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění zvyšujícím věk odchodu do penze. Říká tomu „důchodová reforma“, ale ve skutečnosti jde jen o parametrickou změnu. A nejspíš bude mít i jepičí život.
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Izrael bombami zabíjel civilisty v Gaze, zdůvodnil Biden zastavení dodávek
Izrael podle amerického prezidenta Joea Bidena použil bomby dodávané Spojenými státy k útokům, při...
Poslanci projednají korespondenční volbu pro české občany v zahraničí
Na mimořádné schůzi se poslanci vrátí k návrhu vládní koalice na zavedení možnosti korespondenční...
Výkonný výbor TOP 09 schvaluje nominaci Ženíška na post ministra pro vědu
Širší vedení vládní TOP 09, výkonný výbor, se schází už v 7 hodin ráno, aby schválilo nominaci...
Z uprchlíka agentem. Šapošnikov sehrál při výbuchu ve Vrběticích klíčovou roli
Premium Jakou roli hrál ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bývalý ruský voják Nikolaj Šapošnikov? O...
Prodej pěkného pozemku (1061 m2) v Ondřejově
Čejkovská, Ondřejov, okres Praha-východ
4 992 000 Kč
- Počet článků 280
- Celková karma 39,31
- Průměrná čtenost 4952x