Ve Švédsku musí proti gangům migrantů zasahovat armáda (zde), ve Francii a v Belgii se vraždí (zde a zde), v Německu mají migrantů už plné zuby (zde), Židé musí čelit vlně výhrůžek a násilí (zde) a k tomu jsou ještě plné ulice těch, kteří oslavují teroristy z Hamásu a přejí si zničení Izraele (zde nebo zde). Přičemž v tom posledním nemají prsty jenom lidé s „migračním pozadím“, ale palestinské vlajky mají často v rukách (doslova i obrazně) i aktivisté z řad původních Evropanů. Jako třeba Greta Thunbergová (zde).
A tak se politici opět probudili k rozhodnosti a začali vykřikovat, že takhle to už dál nejde. K nejhlasitějším patří německý kancléř Olaf Scholz (zde). Není divu. Právě Německo nejvíce otevřelo migrantům náruč a nyní se ukazuje, jak naivní byla jeho dosavadní politika. Definitivně za své tak vzaly představy o začlenění příchozích do německé společnosti, o jejich přizpůsobení se jejím hodnotám a pravidlům a ty tam jsou i naděje, že migranti vyřeší problém stárnutí populace a nedostatku pracovních sil. Místo toho totiž vznikla paralelní společnost (zde) a práceschopných migrantů, co dorazili v roce 2015, jich po letech „integrace“ pracuje pouhá polovina. Což naše západní sousedy stojí bezmála půl miliardy eur měsíčně (zde). A tak místo aby byli migranti řešením problému financování sociálního systému, jsou jeho další zátěží.
I od našich politiků jsme zaznamenali prohlášení, na která jsme nebývali dříve zvyklí. Například od pana europoslance Jiřího Pospíšila z TOP 09, který v nedělní Partii na televizi CNN Prima News dokonce prohlásil, že „problémem je integrace muslimů“ (zde). Tedy, ne že by to bylo zase tak objevné zjištění, ale ještě před nedávnem by byl za takto adresný výrok ignorující dosud korektní výraz „migranti z nekompatibilních kultur“ zastánci „správných postojů“ veřejně ukřižován a musel by se omlouvat na všechny strany.
Výroky, které byly dříve nepředstavitelné, se zkrátka začínají ozývat i z úst, ze kterých bychom to dříve nečekali. Podle mne však jejich autoři neprozřeli, ale jen odhodili masku hyperkorektnosti dusící jakoukoliv otevřenou debatu (nejen) na toto téma. V ní byli ti, kteří už před lety varovali před masovou migrací z muslimských zemí, a tvrdili, že příchozí nehodlají naše hodnoty a pravidla respektovat a budou naopak chtít po nás, abychom se přizpůsobili jim, označování za „populisty“, „xenofoby“ a „islamofoby“. A pokud přinášeli zprávy o tom, že v zemích na západ od nás existují no-go zóny, kde neplatí zákony dané země, ale islámské právo, vysloužili si nálepku „manipulátorů“ (zde).
Teď je ale úplně jedno, že na slova „populistů“, „xenofobů“, „islamofobů“ a „manipulátorů“ došlo. Ono totiž nejde o to, kdo měl pravdu, ale co s tím. Politici jsou sice opět plni odhodlání a rozhodnosti problém migrace radikálně řešit, lidi bez práva na azyl obratem deportovat mimo EU a vyhostit extremisty a ty, kteří volají po zničení Izraele, ale podle mne jim to dlouho nevydrží. Stačí aby se ve Středozemním moři zase potopil nějaký člun plný migrantů a politici opět podlehnou moralizování salónních pozérů a nátlaku aktivistů. A vše se vrátí do starých kolejí.
Blíží se volby do Evropského parlamentu. Opakovaně zaznívají obavy z toho, že se budou „populisté“ snažit udělat z migrace téma a „lacinými hesly“ získávat voliče. Jenomže ona ta migrace téma opravdu je. A v něm evropská vrchnost selhává na celé čáře. Jediné řešení, které zná, jsou kvóty. Ty se jí nakonec po letech tlaku pod pláštíkem „povinné solidarity“ zřejmě podaří v rámci „migračního paktu“ prosadit (zde). Jenomže bez důsledné ochrany vnějších hranic se z tohoto dokumentu stane jen pozvánka pro další zástupy migrantů. Obzvláště v situaci, kdy se muslimské země odmítají postarat o palestinské uprchlíky a vyzývají EU, ať si je vezme k sobě (zde). A tak jako byl před lety každý migrant Syřanem, teď bude Palestincem.
Migrace zkrátka téma je. A pokud to nebudou brát naši i evropští politici z „tradičních“ stran vážně a zmůžou se pouze na kecy o jejím zneužití „populisty“, tak budou v diskuzi na toto téma tahat za kratší konec. Což nepochybně pocítí i na volebním výsledku. Ale jsou vůbec schopni přijít s nějakým opravdu smysluplným a účinným řešením? A pokud ano, uvěří jim ho lidé?
Vždyť zatím dokázali jenom to, že migraci řešit nedokážou...
