Brexit – lepší žádná dohoda než špatná
Když tak sleduji diskuzi, která k tomuto tématu probíhá, docela se bavím. V jejím rámci se plno „expertů“ vyjadřuje zasvěceně o tom, k čemu brexit povede a jak to všechny zasáhne. Ať už pozitivně, nebo negativně. Jeho odpůrci vydávají každý výkyv nějakého ukazatele směrem dolů za jasný důkaz blížící se ekonomické katastrofy. A naopak zastánci pokládají všechny pohyby směrem vzhůru za důkaz toho, že ti první kecaj. Pro obě strany přitom platí, že vědí houbelec, a že zarytě mlčí o následné korekci daného ukazatele.
Brexit je zkrátka hodnocen takřka výhradně ideologicky a odhady budoucího vývoje vycházejí ze základní premisy „výsledek je dán, a teď jen zbývá doplnit k němu příběh“. A tak pokud předpovídají další vývoj eurooptimisté, tak tvrdí, že Britové páchají dobrovolnou sebevraždu (existuje vůbec nějaká „nedobrovolná“?), pokud jde o prognózu euroskeptiků, tak Brity čeká budoucnost, kterou jim mohou všichni jen závidět. Ve skutečnosti bude pravda nejspíš někde uprostřed. Tedy žádná katastrofa, ani žádná selanka.
I já jsem samozřejmě ve svých úvahách ovlivněna svým viděním světa. Považuji se za proevropského eurospkeptika. Proevropská jsem proto, že podporuji evropskou spolupráci a dává mi smysl, když se státy sdruží a vytvoří nějakou nadnárodní „servisní“ organizaci pomáhající jim tuto spolupráci procesně řídit. A euroskeptik jsem proto, že stávající EU rozhodně touto „servisní“ organizací není, ale molochem, který místo aby členským státům sloužil, tak vyžaduje, aby ony sloužily jemu. To je ostatně podle mého také jedním z hlavních důvodů odchodu Britů z EU. Ještě před referendem o brexitu totiž poníženě žádali bruselskou vrchnost o milostivé přihlédnutí k jejich požadavkům, ale ta s nimi, jak je ostatně pro vrchnost typické, jednala jako s podřízenou gubernií. Takže pokud někdo hledá „viníky“ brexitu, tak by se měl především podívat do bruselských skleňáků.
Můj vztah k brexitu je dán mým proevropským euroskepticismem. Na jedné straně je škoda, že odchází silný hráč, který mohl přispět k evoluční přeměně současné EU v nějaký smysluplnější projekt. Na druhou stranu brexit vítám s nadějí, že by snad mohl rozhýbat stojaté vody, vyhodit ze sedel současné „evropské politbyro“ a otevřít tak cestu ke změně EU v onu „servisní“ organizaci. Přičemž připouštím, že mohu být v tomto očekávání naivní jako čerstvá absolventka klášterní školy ocitnuvší se poprvé mimo areál tohoto vzdělávacího ústavu.
V současné době se také hodně přetřásá otázka tvrdého brexitu a „katastrofy“ kterou by to přineslo. Vyslovím kacířskou myšlenku. Možná, že je tvrdý brexit to nejlepší, co by mohlo obě strany (EU i Brity) potkat. V současnosti je totiž „na stole“ dohoda až příliš připomínající „rozvod manželství ve zlém“, která místo, aby problémy řešila, tak jen stávající konzervuje a nové vytváří. Kdy už se Evropané konečně poučí, že uzavření nějaké „dohody“ v níž je jedna ze stran vzata hodně „u úst“, je jen časovanou bombou problémů budoucích (a mnohem závažnějších)? Ona „dohoda“ rozhodně není dobrým základem budoucích vztahů. A že jejich vysokou úroveň potřebují jak „zbylí“ Evropané, tak Britové, je nabíledni.
V porovnáním s tím přináší brexit bez dohody naopak šanci „začít znovu“ nezatíženi balastem minulosti a vzájemných křivd. Přičemž nikdo nepopírá, že by se to neobešlo bez hlubokých výkyvů a otřesů. Možná že právě toto nebezpečí limituje Brity, aby se touto cestou nevydali. Za kanálem totiž čeká na svoji šanci Jeremy Corbyn, což je komouš proti němuž jsou ti naši v čele se soudruhy Skálou a Semelovou jen salonními tlachaly. A jako správný komouš vyznává heslo „čím hůř, tím líp“ a jenom čeká na „revoluční situaci“. Nejspíš nikdo si tak ve skutečnosti nepřeje tvrdý brexit tak vroucně jako právě on.
Odpůrci brexitu se také ještě nevzdali myšlenky uspořádat opakované referendum. Netuším, co by mělo vyřešit. To jako, že kdyby to teď dopadlo opačně než minule, tak by to bylo 1:1 a stejně jako se v tenise hraje za nerozhodného stavu rozhodující set, tak by se konalo referendum třetí? To asi ne. Nebo, kdyby opět vyhráli příznivci brexitu, tak by jeho odpůrci prosazovali opakované referendum k opakovanému referendu? Tomu bych už věřila spíš. Opět by se přitom nejspíš oháněli tím, že zastánci brexitu britské občany vystrašili už podruhé a oni zase hlasovali „bez dostatečného množství objektivních informací“. Co se ovšem strašení týká, tak v tom jsou mistři právě odpůrci brexitu. Zatím největší perlou jejich „objektivního informování“ je, že prý kvůli brexitu zemře do roku 2030 více Britů, protože zdraží dovážené ovoce a zelenina (zdroj zde). Takže když odpůrci brexitu obviňují někoho ze strašení, tak je to stejné, jako když prostitutka někomu vyčítá promiskuitu.
Brexit je zkrátka tady a teprve nyní se ukáže, co to vlastně znamená. Zatím jsme totiž byli jen svědky teoretizování, fňukání eurooptimistů nad tím, jak Britové rozhodli „špatně“, spojené s výkřiky typu „počkejte, jak na to dojedou“ a nereálná očekávání euroskeptiků z toho, že nastane „ráj v Británii“. Ale jaká bude skutečnost a jestli brexit Britům prospěje, nebo ne, se nedozvíme dřív, než tak za pět deset let…
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Hromadná nehoda poblíž letiště blokuje Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují na 27. kilometru Pražského okruhu, kde...
Česko a Německo sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, řekl Pavel
Česko a Německo podle prezidenta Petra Pavla sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, na...
Čarodějnice bez ohňů? V části Česka vydali zákaz, hrozí požáry
Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, a to ani na zahradách v blízkosti lesa nebo...
Lihový boss Březina se ve vězení napravil a změnil hodnoty, tvrdí znalkyně
Lihový boss Radek Březina, který si odpykává třináctiletý trest vězení za obří daňové podvody, se...
- Počet článků 279
- Celková karma 39,83
- Průměrná čtenost 4969x