„Woke“ reklama lidi probouzí

Všimli jste si, jak se za pár posledních let změnila reklama? Už totiž jen nepropaguje nějaký výrobek či značku, ale spotřebitele i vychovává. Respektive „probouzí“ ke „správným“ postojům. Takto zaměřeným reklamám se říká „woke“.

Poznají se podle toho, že více či méně otevřeně propagují ty největší progresivistické pecky, jako je třeba boj za „záchranu“ klimatu, multikulturalismus nebo LGBT. A tak pokud v nich třeba vystupuje rodina, vypadá často tak, že taťka je černoch, mamka běloška (obvykle blondýnka) a kolem nich pobíhají čokoládové děti. 

Hodně frekventovaný je pak ve „woke“ reklamách motiv „udržitelnosti“. I když nezřídka zní hodně falešně. Například v reklamách na oblečení. Třeba pro výrobu toho bavlněného je nutné nejdříve v Austrálii, Africe nebo v Mexiku (zde) vypěstovat bavlník, z něj získaná bavlna se převeze do jihovýchodní Asie, tam se z ní utká látka, obarví se a za pár šupů se z ní ušije finální výrobek. Na ten se dají nášivky nějaké světoznámé firmy a ta jej pak pod svou značkou prodá draze v Evropě. A „udržitelnost“? Evidentně dostává pořádně na frak. Stejně jako v případě výroby oblečení ze syntetických tkanin, pro které je základní surovinou ropa (zde).

Lidé si už zvykli na to, že jsou reklamy nerealistické, běžně se v nich přehání, pracuje se s nadsázkou a že tedy nelze brát úplně doslova vše, co v nich zazní. Nikterak je zkrátka nepohoršuje například spot, ve kterém maminka při pohledu na své dítě zamazané tak, že proti němu září čistotou i horník fárající z dolu, neobrátí zoufale oči v sloup, ale naopak se usměje, protože přeci používá prací prášek, který „vypere vše do čista“. Stejně jako nikoho nezaráží reklama, ve které si člověk, co se nemůže bolestí ani pohnout, napatlá něco na záda a vzápětí šplhá po stromech tak hbitě, že i veverka bledne závistí.

Podle mne však lidem secsakra vadí, když z nějaké reklamy kouká jako palec z děravé ponožky snaha „vychovávat“ je k dělání „správných“ věcí. Vzpomeňme si ostatně na jejich reakce, když do nich jedna banka ve své předvánoční kampani cpala, aby pomohli snižovat emise CO2 tím, že si ke štědrovečerní večeři nedají kapra (zde). Nebo jak to slízla firma Gillette, když chtěla muže zbavovat jejich „toxické maskulinity“ a udělat z nich bábovky (zde).

Pokud si však myslíte, že negativní vztah k „výchovným woke“ reklamám mají pouze „zaostalí čecháčkové“, kteří neví, co je pro ně dobré a odmítají se otevřít novým pozitivním trendům přicházejícím ze světa, tak jste na velikém omylu. Podobně totiž smýšlejí třeba i britští spotřebitelé, jak dokládá průzkum uskutečněný tamní marketingovou agenturou Pull (zde). Podle něj 68 % spotřebitelů „woke“ reklamu odmítá, přičemž ji považují za nepřijatelnou záležitost propagující typická progresivistická témata, jako je třeba změna klimatu, LGBT, multikulturní diverzita a BLM. A 8 % spotřebitelů dokonce tvrdí, že by se výrobkům firem používajících „woke-washing“ aktivně vyhnuli.

Průzkum však došel i k jiným zajímavým zjištěním. Třeba, že se obchodníci obávali jeho závěrů a stavěli se k němu odmítavě, zatímco spotřebitelé na něj reagovali pozitivně. Podle mne je to tím, že ti první si moc dobře uvědomují falešnost „woke“ reklamy a nechtěli od těch druhých slyšet, že oni tuto přetvářku moc dobře vidí. Zatímco ti uvítali možnost konečně říct, jak moc jim leze krkem to, že je chtějí firmy „vychovávat“. V odpovědích pak také často zmiňovali, že jim vadí naprosto nerealistické vykreslování etnicky smíšených párů a rodin. Dělá to na ně dojem, že jim je někdo vnucuje jako nějakou novou „normu“. A zajímavým zjištěním bylo i to, že podíl reklam, ve kterých vystupují zástupci různých etnických menšin a LGBT je vyšší než jejich skutečné zastoupení ve společnosti a třeba handikapovaní lidé se v nich naopak neobjevují prakticky vůbec. Jinak řečeno „woke“ reklama vybrané minority preferuje, zatímco ty ostatní úplně přehlíží.

Je zkrátka vidět, že nejenom našincům, ale ani britským spotřebitelům se moc nelíbí, když jim někdo prostřednictvím reklamy cpe, jaké by měly být jejich „správné“ postoje. Někdy kvůli tomu dokonce danou značku úplně zavrhnou. Firmy by si tak měly pořádně rozmyslet, jestli je živí zboží nebo služby, které spotřebitelům poskytují, nebo progresivistický aktivismus. „Woke“ reklama má totiž zjevně jiný dopad, než by si přáli ti, kteří chtějí veřejnost jejím prostřednictvím převychovat. Nicméně její označení docela sedí. Opravdu je totiž schopna v lidech něco probudit. 

Třeba odpor…