Zelený tunel
Ukázalo se totiž, že ta není zdaleka tak růžová (respektive zelená), jak si zástupci těchto měst představovali (zde). A začali potichu a bez fanfár přiznávat, že stanovený cíl byl nejspíš příliš ambiciózní a že bude velký problém ho splnit. Podle mne jde tak o malou ochutnávku toho, co nastane, až se začnou zelené plány realizovat ve velkém. Najednou se ukáže, že ve skutečnosti jde jen o nerealistická zbožná přání. On je zkrátka secsakra rozdíl vyhlašovat „klimatické závazky“ tempem, jaký by mohli „zeleným ideologům“ závidět i jejich komunističtí předchůdci, a pak je v praxi naplňovat.
O poslední zářez se v tomto smyslu postaral na klimatické mejdanu v Egyptě Frans Timmermans, kterému již nestačí snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 55 %, ale požaduje rovnou o 57 % (zde). Ale i to je málo pro Jitku Martínkovou z Klimatické koalice, která je chce snížit dokonce o 65 %. A tak se slovy klasika ptám: „A není to málo?“. Co třeba o 100 %? Nebo i o víc? Že je to nesmysl? No když dokázali soudruzi v Sovětském svazu rozdojit kozla, tak se přeci „zelení úderníci“ nenechají zahanbit a před nějakým tím procentem si nekecnou na zadek...
Teď ale vážně. Celé to ukazuje, jak je celá ta „zelená transformace“ nedomyšlená a jak moc v ní vítězí ideologie nad rozumem. Vždyť dosud ani nikdo pořádně nezmapoval, co všechno to vlastně obnáší a co bude třeba změnit. Pak ani nemůžeme vědět, kolik pro to všechno bude třeba produkovat energie. A zda tedy bude možné této poptávce vyhovět. Obzvláště když si uvědomíme, že spolehlivé zdroje si chceme zakázat a budeme odkázáni pouze na ty „občasné“. Ale zdroje samotné nestačí. Energii je také třeba přenášet, takže si to vyžádá nepochybně i obrovské investice do distribuční soustavy.
To jsou všechno zkrátka závažné otázky, na které ovšem neznáme odpovědi. Místo nich totiž posloucháme pořád dokola ty samé plky, jaké se mezitím vyvinou technologie a že problém se vyřeší „za pochodu“. To je jako když člověk vyskočí z letadla bez padáku a doufá, že se naučí létat dřív, než spadne na zem.
Neznalost toho, co všechno celá tahle taškařice obnáší, pak logicky znamená, že nikdo nemá páru ani o tom, co to vlastně bude stát. Všichni jen tuší, že to bude secsakra drahé. „Zelená transformace“ se tak stala projektem s „otevřeným účtem“. Ideální pro filuty všeho druhu, černá můra pro ty, kteří to mají platit. Tedy daňové poplatníky.
Právě otázka peněz je zajímavá i z pohledu oněch do reality se probouzejících měst. Jejich „zelené“ projekty jsou pochopitelně bohatě dotovány z evropských peněz. To, že nebude jejich cílů dosaženo, tak přirozeně otevírá otázku účelnosti takto vynaložených prostředků a jestli by tedy neměla tato města peníze vrátit? Nějak si myslím, že nic takového nehrozí. Minimálně proto, že by to vyslalo nežádoucí politický signál. Jinak řečeno ve jménu „uhlíkové neutrality“ je plýtvat dovoleno. Což samozřejmě vede k podezření, zda ti, co za tyto projekty lobovali a pak je realizovali, si nebyli nedosažitelnosti cílů moc dobře vědomi předem a šlo jim především o to erár o něco pumpnout. A že tedy skutečným cílem nebylo dosažení „uhlíkové neutrality“, ale cesta samotná. Neboli tunelovat veřejné rozpočty.
Nejspíš si ostatně všichni moc dobře pamatujeme na tzv. „solární tunel“. Na počátku stála na první pohled chvályhodná snaha vyrábět více elektřiny z obnovitelných zdrojů, konkrétně z fotovoltaických. Na konci pak stovky miliard korun, které stát nacpal do kapes „solárních baronů“.
„Zelená transformace“ má se „solárním tunelem“ řadu podobných rysů. I na jejím počátku totiž stála „ušlechtilá pohnutka“. V tomto případě „zachránit klima“ a tím i celé lidstvo před usmažením se. A podobný bude podle mne i její konec. Tedy bambilión prošustrovaných peněz, které odtečou do kapes „zelených baronů“. Obě záležitosti se pak liší především ve svém rozsahu. „Zelená transformace“ totiž dosahuje olbřímích rozměrů. A co klima? Bude si dál dělat to, co dělá již po miliardy let. Bude se zkrátka měnit, ať se nám to líbí nebo ne.
Kdo však těmi „barony“ vlastně jsou? V případě těch „solárních“ jsou sice některá jména známá, ale jde pouze o „malé ryby“ a o těch největších se dodnes spekuluje (zde). Ty „zelené“ bychom pak podle mne měli hledat především v Číně. Tam se totiž vyrábí drtivá většina nutných technologií (zde a zde) a tato země má pod palcem i potřebné surovinové zdroje (zde). Obě sorty „baronů“ se však od sebe liší ještě v jedné podstatné věci.
Že ti „solární“ jsou proti těm „zeleným“ úplní břídilové…
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Kateřina Lhotská
Vypnutí webů bylo protiprávní
Pamatujete, jak byly před dvěma lety krátce po zahájení ruské agrese proti Ukrajině vypnuty „dezinformační“ weby? Městský soud v Praze nedávno došel k závěru, že šlo o krok nelegální.
Kateřina Lhotská
Zelené kádrování
Za totáče mohli některé posty zastávat jen lidé, kteří režim svým vystupováním a názory také podporovali. Byť často svoji oddanost pouze předstírali. Dnes však začíná být konformita projevů zaměstnanců opět vyžadována.
Kateřina Lhotská
Honit dnes komunisty je poněkud zpozdilé
Exsenátoři Martin Mejstřík a Jaromír Štětina navrhují zařadit komunismus mezi zločinné ideologie za jejichž propagaci by hrozil flastr. Ovšem v době, kdy se riziko jeho návratu blíží nule, jde o hodně laciné gesto.
Kateřina Lhotská
Nařčení z přípravy „vyhnání migrantů“ stojí na vodě
Před pár týdny se Německem prohnala vlna masových protestů proti pravicovým extremistům vyvolaných jejich záměrem „vyhnat ze země milióny lidí s migračním pozadím“. Existují však takové plány, nebo si je někdo vycucal z prstu?
Kateřina Lhotská
Istanbulská úmluva je zpět
Znáte úsloví o tom, že když někoho vyhodíte dveřmi, tak se oknem zase vrátí? Tedy, že se ho ne a ne zbavit? Platí to i o Istanbulské úmluvě. Sotva ji náš Senát shodil ze stolu, chystá se k nám zpět. Tentokrát befelem z Bruselu.
Kateřina Lhotská
Koho nelze porazit, toho je třeba odstranit
Snaha zabránit protivníkovi v kandidatuře vyfabulovaným obviněním a kriminalizací. Ne, to není ukázka politické boje v nějaké „banánové“ republice. To se odehrává v zemích, které samy sebe označují za „vyspělé“ demokracie.
Kateřina Lhotská
Když válčit, tak udržitelně
V dnešní době se již ozbrojené konflikty netýkají jen vojáků a civilistů z válčících zemí. Zvyšují totiž produkci emisí CO2 a prohlubují tak klimatickou krizi. Jejich dopady tak pociťuje každý člověk na naší planetě.
Kateřina Lhotská
Občané EU zezelenají
Máme za sebou tu část roku, kdy snílci všeho druhu buď usedají ke svým matematickým modelům nebo koukají do křišťálové koule, aby nám řekli, co nás v příštích 12 měsících vlastně čeká. Prvním se říká prognostici, druhým věštci.
Kateřina Lhotská
Zelený komunismus
Zelená transformace míří k zavedení „zeleného socialismu“. Likviduje volný trh, omezuje svobodné podnikání a přerozděluje obrovské peníze formou dotací. Takže to označení je výstižné. Někteří však volají po „zeleném komunismu“.
Kateřina Lhotská
Česko jako pidistát a jeho pidiměna
Pan ministr Martin Dvořák nedávno označil českou korunu za pidiměnu. Kdo neví, o koho jde, tak je to šéf Ministerstva pro evropské záležitosti. Což je vzhledem ke svému významu v podstatě takové pidiministerstvo.
Kateřina Lhotská
Šéf BIS porušil zásadu nestrannosti
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Diskuze mezi lidmi se změnila z výměny názorů v napadání a urážení odpůrců. K něčemu takovému by se však rozhodně neměl snížit žádný politik nebo představitel orgánu státu. Přesto se to děje.
Kateřina Lhotská
„Dezinformátoři“ brání v záchraně klimatu
Už jsme si bohužel zvykli na to, že když se v rámci nějakého tématu objeví k mainstreamovému názoru tvrzení oponentní a kritická, jsou označována jako „dezinformace“. Týká se to samozřejmě i problematiky změny klimatu.
Kateřina Lhotská
Pro stejnopohlavní „manželství“ je jen každý čtvrtý
Podle nejnovějšího průzkumu agentury NMS souhlasí s uzákoněním stejnopohlavních „manželství“ jen o něco víc než čtvrtina našinců. Což je výrazně méně, než s jakou podporou se ohánějí aktivisté z inciativy „Jsme fér“.
Kateřina Lhotská
Kdo zaplatí klimatický mejdan?
Financování „záchrany klimatu“ se nikdy moc neřešilo. Předpokládalo se, že peněz bude vždycky dost. Jenomže erár není bezedný a opadá i nadšení soukromých investorů konat „dobro“. Velký klimatický mejdan tak není z čeho platit.
Kateřina Lhotská
34 let od socialismu k socialismu
Po roce 1989 změnila naše země radikálně kurz. Opustila cestu „budování socialismu“ a začala vytvářet svobodnou a demokratickou společnost založenou na tržní ekonomice. Aby po 34 letech dospěla opět k socialismu...
Kateřina Lhotská
Nikoliv více, ale méně Evropy!
„Více Evropy“. Kolikrát jen jsme v uplynulých letech slyšeli toto heslo jako univerzální recept na řešení problémů, kterým v té dané chvíli EU čelila? Otázkou však je, zda příliš „mnoho Evropy“ jejich řešení naopak nebrání.
Kateřina Lhotská
Politici dokázali, že migraci řešit nedokážou
Stačilo, aby o sobě dali vědět islámští teroristé a už se zase politici předhánějí v odhodlání řešit otázku migrace a vyhostit extrémisty a jejich příznivce. Jenomže starého psa nové kousky nenaučíš, takže to dopadne jako vždycky.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 278
- Celková karma 40,24
- Průměrná čtenost 4987x