Kdo zaplatí klimatický mejdan?
Za pár dnů přiletí světoví hlavouni do Dubaje, aby kázali klimatickou apokalypsu a ordinovali lidstvu pokání ve formě společenské a ekonomické střídmosti (zde). Jde o další díl v seriálu klimatických summitů, tentokrát označený jako COP28. Což je však nejspíš to jediné, čím se bude od těch předchozích lišit. Opět tedy budeme poslouchat ty samé kecy o „poslední příležitosti zachránit svět před dopady klimatické změny“, opět se najde několik snaživců předhánějících se v tom, kdo přijme odvážnější klimatický závazek, čehož opět využijí chudší země k tomu, aby si řekly o další prachy. A pak poté, co hlavouni svými tryskáči odletí, začnou aktivisté opět vykřikovat o tom, že „cíle jsou málo ambiciózní“ a že „je třeba přidat“.
Svolání klimatického summitu do Dubaje je přitom docela výsměch. Není totiž zrovna vzorem „udržitelnosti“. Provoz všech těch klimatizovaných skleněných paláců a další infrastruktury včetně lyžařského areálu je zkrátka stále náročnější na spotřebu elektrické energie a výkon tamních převážně paroplynových elektráren už nedostačoval. Takže bylo nutné postavit elektrárnu novou – uhelnou, přičemž uhlí se do ní dováží z Japonska (zde). Takže pořádat klimatický summit v Dubaji je zhruba totéž, jako svolat konferenci o lidských právech do Severní Koreje.
Nicméně jedno téma se tam podle mne moc nahlas přetřásat nebude – jak celý ten „boj s klimatem“ ufinancovat. Zatím se tak nějak předpokládalo, že rozpočty jsou bezedné a rotačky elektronický peněz jich dokážou vygenerovat tolik, o kolik si klimatičtí šíbři řeknou. To už ale přestává být pravdou. Před nedávnem totiž německý Ústavní soud zatrhnul vládě Olafa Scholze prošustrovat na klimatické projekty 60 miliard euro, které zbyly na „covidovém“ účtu (zde). Bylo by tím porušeno pravidlo tzv. dluhové brzdy, protože to může být překročeno pouze v „nouzových situacích“. Tedy v případě náhlých a nepředvídatelných událostí majících obrovský dopad. Což však podle mínění soudu rozhodně není klimatická změna, protože nesplňuje právě podmínku náhlosti a nečekanosti.
Německá vláda tak byla postavena před dilema, co si v dané situaci počít. Nabízela se v podstatě tři řešení. Tím prvním bylo zvýšit daně. Jenomže pumpnout Němce o další peníze za současné situace, kdy se stále vyrovnávají s dopady vysokých cen energií, by si asi jen tak někdo nelajznul. Druhou variantou bylo odpískat některé investice na projekty „boje s klimatem“. Ovšem než by od nich němečtí vládní politici ustoupili, tak to snad raději spolknou živou žížalu. Takže zbývala varianta třetí, kterou bylo najít způsob, jak dluhovou brzdu obejít. Vláda prostě vyhlásí „nouzovou situaci“ způsobenou vysokými cenami energií, nechá si to odsouhlasit parlamentem a může dál vesele utrácet (zde).
Přestože se tedy pro tentokrát nejspíš podaří politikům z celé situace vykličkovat, je zřejmé, že financovat „zelenou transformaci“ zatínáním rozpočtové sekyry nebude dlouhodobě možné. A občas zmiňované plány, že si na investice vydělají ekonomiky tím, že firmy budou generovat dostatečné zisky, ze kterých bude možné klimatické projekty financovat, se ukazují také jako chiméra. V EU, která chce jít v „boji za záchranu klimatu“ příkladem celému světu, totiž ztrácejí v jeho důsledku firmy postupně konkurenceschopnost, takže je místo toho čeká spíše boj o přežití. A nevychází ani sázka na soukromé investory. Jejich nadšení cpát peníze do „udržitelných“ fondů totiž při pohledu na jejich výsledky poněkud opadá. Ony prostě moc nezáří a v souboji s těmi „neudržitelnými“ prohrávají (zde). Za oceánem dokonce začal jejich počet klesat (zde). Investorům zkrátka došlo, že ve světle celosvětové konkurence nebudou vítězit „zelené“ firmy chlubící se vysokým počtem žen v managementu a diverzitou svých zaměstnanců, ale ty, které dokáží efektivně vyrábět to, co dává zákazníkům smysl kupovat.
Tváří v tvář tomuto klopýtání „udržitelných“ fondů se jejich zastánci ohánějí argumentem, že investoři do nich nevkládají peníze proto, aby vydělali, ale jsou pro ně důležitá i „nefinanční kritéria“ (zde). A jsou tedy připraveni „v krátkodobém až střednědobém horizontu na nižší výnosy z akcií s vyššími předpoklady udržitelnosti“. Otázkou je, jak dlouho jim toto odhodlání vydrží. Za oceánem takových investorů ubývá, a naopak přibývá těch, kterým už došla trpělivost a svoje prostředky přemísťují do fondů sice „neudržitelných“, ale zato ziskových.
Státy budou prostě čím dál obtížněji hledat peníze na financování klimatických projektů, firmy na ně nevydělají a soukromí investoři nebudou chtít cpát prachy do projektů, které jim místo zisků přinášejí jen dobrý pocit. Hodování na klimatickém mejdanu zkrátka nebude mít kdo financovat. A tak skončí.
Ale ten binec, co po něm zůstane…
Kateřina Lhotská
Důchodová nereforma s jepičím životem
Vláda schválila návrh novely zákona o důchodovém pojištění zvyšujícím věk odchodu do penze. Říká tomu „důchodová reforma“, ale ve skutečnosti jde jen o parametrickou změnu. A nejspíš bude mít i jepičí život.
Kateřina Lhotská
Nebezpečná hra s ohněm
Co myslíte, že je nebezpečnější – kouřit na bedně s dynamitem, kontrolovat množství benzínu v nádrži s hořící sirkou v ruce, nebo se vojensky zapojit do války na Ukrajině? Kdo tipoval poslední možnost, podle mne trefil.
Kateřina Lhotská
Je „extrémní pravice“ opravdu extrémní pravicí?
Když člověk sleduje vyjádření politiků, novinářů a politických komentátorů, nutně získá dojem, že už existuje jenom pravice „extrémní“ či „populistická“. Výrazně totiž ubylo výroků, kde by byla zmíněna bez těchto adjektiv.
Kateřina Lhotská
Past na klienty pojišťoven
Rozmohl se nám tu takový nešvar – objevily se firmy šířící zprávy o neplatnosti celých portfolií pojistných smluv a slibující klientům, že odkoupí jejich nároky vůči pojišťovnám z této údajné neplatnosti vyplývající.
Kateřina Lhotská
Korespondenční volba na jedno použití?
Víte, co spojuje zdravotnické poplatky, důchodovou reformu, EET a korespondenční hlasování? Vesměs jde o záležitosti, které svými dopady přesahují řadu volebních období. A měly by tedy být řešeny konsenzuálně.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Z uprchlíka agentem. Šapošnikov sehrál při výbuchu ve Vrběticích klíčovou roli
Premium Jakou roli hrál ve výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bývalý ruský voják Nikolaj Šapošnikov? O...
Rusko bombarduje civilní cíle a chlubí se tím. Nechutné, říkají Ukrajinci
Premium Záporoží (od zpravodajů iDNES.cz) Areál stavební firmy v Záporoží nacházející se jen dva kilometry od centra města zasáhla raketa...
Severní Makedonie zvolila novou prezidentku. Předchůdce uznal porážku
Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski uznal porážku ve středečním druhém kole prezidentských...
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává
Do Pásma Gazy ve středu přes klíčové hraniční přechody na jihu oblasti nepřicházela žádná...
PRACOVNÍK PÉČE O VOZY - HRADEC KRÁLOVÉ (brigáda) (A12422)
AURES Holdings a.s.
Královéhradecký kraj
nabízený plat:
120 - 120 Kč
- Počet článků 280
- Celková karma 39,31
- Průměrná čtenost 4952x