Paní Lhotská, tentokrát jste namíchala typický kočičkopejskovský dort.

Elektromobily zas tak nové nejsou. To je pravda. Dokonce první automobil, který překonal rychlostní hranici 100 km/h byl elektromobil. Pak ho vytlačil spalovací motor, který je sice konstrukčně složitější, méně účinný, vyžadující práci v úzkém rozsahu otáček, ale který čerpá energii z celkem dostupné a energeticky bohaté substance, především z benzinu a nafty. Takže se na zhruba 100 let vývoj elektromobilu zastavil. A mezitím se u uživatelů spalovacích aut vyvinuly i určité návyky, které zvyšují bariéru mezi spalovacím a elektrickým autem. Proč je například nutno nabíjet v jednom autě stále stejné baterie? Proč nefungují výměnné dobíjecí stanice? Ačkoliv - i tato otázka už začíná být zbytečnou. Čínská automobilka NIO buduje síť výměnných stanic (které letos začala vyrábět v Maďarsku), takže přijedete s vybitými bateriemi k "pumpě" a oni Vám je za pár minut vymění za nabité. Sice na to jdou stejně blbě jako evropské automobilky, používají vlastní technologii a konektory, ale v principu to znamená, že si koupíte auto bez baterek, tedy za cca poloviční cenu, baterky neřešíte, ty si pronajímáte, a když auto doslouží, vyměníte auto.

Potíž je v tom, že tenhle princip lidé obtížně přijímají, protože mají strach, že dostanou špatné baterie... Že natankují špatný benzín nebo naftu, toho se nebojí?

O výhodách elektromobilů bych tady mohl psát ještě dlouho. Ale jako příklad to stačí.

Píšete, že pokrok je to, co přináší lidem užitek. Ale lidé zároveň nemají rádi změny. I vlak, a nakonec i ten spalovací motor, se prosazovali jen těžko. Vzpomeňme na člověka s praporkem, který musel v Anglii až do roku 1906 běhat před každým autem, aby upozorňoval lidi na blížící se nebezpečí řvoucí a kouřící smradlavé obludy...